Snížení základní sazby znamená, že klesnou úrokové sazby úvěrů pro banky, firmy i spotřebitele. Za tuto sazbu si půjčují banky přímo od ECB, a jejím prostřednictvím tak ECB může ovlivňovat další sazby v ekonomice.
Teoreticky by nižší náklady na úvěry mohly znamenat větší zájem o půjčky a zvýšit utrácení. Někteří analytici se však domnívají, že rozhodnutí nebude mít příliš významný dopad, protože úrokové sazby jsou již nyní velmi nízké.
Banka rovněž snížila o čtvrt procentního bodu depozitní sazbu, která je nyní na nule. To by mělo podpořit mezibankovní trh a přimět banky, aby si raději půjčovaly mezi sebou, než ukládaly své peníze u ECB. Někteří ekonomové však upozorňují, že banky si mezi sebou nechtějí nyní půjčovat kvůli nedůvěře, a ani snížení sazby neodstraní strach z toho, že se druhá strana stane nesolventní a peníze nevrátí.
ECB přistoupila ke snížení sazeb po vlně slabých statistických údajů, které naznačují, že dech ztrácí i Německo, největší evropská ekonomika, které se doposud dařilo odolávat poklesu. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnovala. Meziročně klesla o 0,1 procenta.
Úrokové sazby ve čtvrtek nečekaně snížila i čínská centrální banka, která se tak snaží podpořit zpomalující růst domácí ekonomiky. Britská centrální banka pak rozhodla, že do ekonomiky napumpuje dalších 50 miliard liber (1,6 bilionu Kč), napsaly agentury AP a Reuters.
