Za čtvrtletí, které skončilo v únoru, se nezaměstnanost vyšplhala na 13 procent, zatímco loni ve stejném období činila 11 procent. Mezi mladými je míra ještě vyšší, bez práce jich je už 24,5 procenta. Loni to bylo ještě 19,2.
„Sultán“ Erdogan turecké ekonomice nesvědčí, spásou má být Rusko |
V březnu se prudce zvýšil rozpočtový deficit. Dosáhl 19,5 miliardy tureckých lir (133 miliard korun). Za celé čtvrtletí pak deficit činil 14,9 miliardy lir. Na vině jsou podle poradenské společnosti BGC Partners náklady spojené se syrskými uprchlíky, vysoký počet bankrotů, zpomalení ekonomiky, slabá měna, propouštění v soukromém sektoru a výpadky příjmů z turistického ruchu.
Ekonomice má pomoci vláda
Podle vyjádření tureckých politiků se ekonomika po referendu stane tématem číslo jedna. „Důležitou prioritou je snížení inflace a nezaměstnanosti,“ uvedl v úterý turecký ministr financí Naci Agbal. Vláda podle jeho slov nechce docílit růstu prostřednictvím výdajů na veřejný sektor, ale investicemi a podporou soukromého podnikání a výroby, informuje agentura Reuters.
Investoři jsou zatím skeptičtí. K jejich optimismu nepřispívají ani prezidentova prohlášení, ve kterých o sobě hovoří jako o „nepříteli“ úroků a dává úrokům za vinu růst cen.
Turecká ekonomika se loni ve třetím čtvrtletí v reakci na červencový pokus o puč snížila o 1,3 procenta. Už v posledním čtvrtletí se ale vzpamatovala a celoročně loni rostla tempem 2,9 procenta. Původně se ovšem růst tureckého hospodářství odhadoval na 6,06 procenta.
