"Pokud bude nutné opět Řecko podpořit, částka bude okolo deseti miliard eur," citoval server BBC řeckého ministra financí Yannise Stournarase. Každopádně to bude mnohem méně, než předchozí záchranné balíčky, dodal.
Řecku se pomáhalo od roku 2010 už dvakrát, celkem na konci příštího roku vyčerpá z pomoci 240 miliard eur, tedy více než šest bilionů korun. Už loni při schvalování druhé pomoci nikdo nedokázal s jistotou říct, že jsou to poslední peníze, které do Řecka potečou.
Řecký ministr nyní ujišťuje, že se nemluví o záchraně podobné těm z minulých let a také, že země nepřijme žádná další úsporná nařízení, jako bylo zvyšování daní. "Naše závazky byly stanoveny a žádná další opatření nemohou být požadována," řekl Stournaras.
Ekonomové: Pomáhat se bude, jde jen o to, jak
Ekonomové oslovení iDNES.cz se domnívají, že pomoc Řecku je na spadnutí a je spíše otázkou, jakým způsobem se zemi uleví. "Pravděpodobnost, že Řecko bude potřebovat další finanční pomoc, podle mého názoru dosahuje 90 procent," domnívá se hlavní ekonom Patria Finance David Marek. I podle dalších oslovených ekonomů je šance na novou pomoc velmi vysoká. Peníze budou chybět například kvůli horšímu průběhu privatizace, než se předpokládalo.
Mezinárodní měnový fond před měsícem odhadl, že třetí "záchrana" Řecka může dosáhnout 11 miliard eur. K podobnému číslu došel německý komisař pro energetiku Günther Oettinger. V rozhovoru pro list Welt am Sonntag hovořil o deseti miliardách. On i německá kancléřka Angela Merkelová však vyloučili další odpis řeckého dluhu. V sousední zemi je před volbami a tyto otázky jsou citlivé.
Hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek spíše sází na to, že se změní podmínky splatnosti řeckých dluhů, nebo zmírní úroky tak, aby Řecko dostalo šanci objem svého dluhu stabilizovat a v delším výhledu i snížit. "Další haircut (odepisování hodnoty pohledávek, pozn. redakce) soukromých investic nepředpokládám," dodal Sobíšek. Také Jiří Šimara ze společnosti Cyrrus tvrdí, že škrtání dluhů bude tou poslední možností, které se věřitelé v čele s Německem brání.
Extrémní dluhy
Ekonom České spořitelny Jan Jedlička si však myslí, že řecké dluhy se budou muset dost radikálně seškrtat, protože dosáhly extrémní výše a země si půjčuje nové peníze jen na to, aby jimi splácela starší dluhy.
"Řecké dluhy, které letos překročí obtížně představitelnou hranici 170 % HDP, jsou již tak vysoké, že je nelze splatit pouze dalšími úsporami, dalším zvyšováním daní či nastartováním hypotetického hospodářského růstu. Jsou tak gigantické, že se budou muset dále seškrtat a pro všechny strany je lepší, když dojde k vzájemné dohodě, než kdyby Řecko jednostranně vyhlásilo platební neschopnost," uvedl Jedlička. Soukromý sektor už odepsal zhruba 50 procent nominální hodnoty drženého řeckého dluhu.
Jedlička se domnívá, že také třetí pomoc dosáhne přes sto miliard eur, přestože se nyní mluví o mnohem menší částce. Podle analytika Šimary se na zacelení děr v rozpočtu může použít několik málo desítek miliard eur. Ekonom David Marek se drží odhadu MMF, ale připouští, že pokud budou plánované privatizace drhnout (tak to bylo doposud) a ekonomika bude v horší kondici, může se částka zvýšit.
Vklady se vrací do řeckých bank
"Velkým zklamáním je slabý průběh privatizace, neúčinný boj s korupcí a stále rostoucí nezaměstnanost. Snad jedinými pozitivy jsou současné přebytky primárního rozpočtu," zhodnotil Šimara dosavadní řeckou cestu hlubokou ekonomickou krizí. Podle ekonoma Marka Řecko také pomalu znovuzískává konkurenceschopnost. Také se navrací do řeckých bank vklady, které lidé v průběhu hluboké krize vybírali a ukládali do zahraničí.
