Slovensko by tak mohlo přijmout euro dříve, než Česko, Polsko i Maďarsko. Ekonomové soudí, že jedním z nejtěžších cílů bude splnění inflačního kritéria.
Slovensko loni poprvé snížilo deficit veřejných financí pod úroveň tří procent hrubého domácího produktu, což je jedna z podmínek pro zavedení eura. Veřejný schodek bez započítání nákladů na penzijní reformu dosáhl 2,95 procenta HDP.
Termín zavedení eura v roce 2009 chce dodržet i nejsilnější opoziční strana Smer-sociální demokracie, která před červnovými parlamentními volbami se značným náskokem vede žebříček popularity politických stran. To by znamenalo, že Slovensko vstoupí do eurozóny dříve než ostatní země visegrádské čtyřky.
Slovensko podle své centrální banky plní kritérium veřejného dluhu, který v závěru loňského roku dosáhl 35,2 procenta HDP proti hraniční hodnotě 60 procent HDP. Nemá ani problém s dodržením podmínky, aby dlouhodobé úrokové sazby nebyly o více než dva procentní body vyšší, než je průměr ve třech zemích s nejnižší inflací.
Od loňského listopadu je země zapojená do režimu ERM-2, kde musí setrvat alespoň dva roky před přechodem na euro.
Centrální banka předpokládá, že v příštím roce Slovensko splní i inflační kritérium eurozóny. Spotřebitelské ceny by v roce 2007 měly růst o 1,9 procenta. To by bylo méně než referenční hodnota, odhadovaná na 2,4 procenta.
Inflace totiž v hodnoceném období nesmí o více než 1,5 procentního bodu překročit průměr tří členů s nejnižší mírou inflace.
Česko uatím počítá se zavedením eura od roku 2010, nejrychlejší Slovinsko a Litva usilují o termín 2007.
