V posledních měsících jsou protesty zaměstnanců technologických gigantů jako Google, Microsoft či Amazon v zahraničních médiích poměrně často zmiňovaným tématem. Jde o „trend“, se kterým ještě donedávna neměly společnosti v Silicon Valley zkušenost. Dříve totiž zaměstnanci zkrátka přišli do práce, hleděli si svého a o firemní politice moc nemluvili, píše server The Atlantic.
To se však v posledních měsících mění. Nespokojeným pracovníkům v IT přitom nejde o zvýšení platu či lepší pracovní podmínky. Podle zpravodajského serveru WikiTribune se strachují o to, zda se opravdu podílejí na vzniku výrobků a služeb, které dělají svět lepší.
Kvůli mnoha důvodům spíše etického charakteru tak tlačí zaměstnanci skrze protesty a otevřené dopisy na top management. Například kvůli kontroverznímu projektu Maven (psali jsme zde), který se týká společnosti Google. Ten má za úkol analýzu záběrů z dronů americké armády.
Za protest vyhazov
Hlasitým nesouhlasem se však zaměstnanci vystavují riziku, že budou propuštěni. Podle serveru CNBC jsou totiž vázáni mnoha striktními pravidly a kodexy, a jejich svoboda slova je tak v soukromých podnicích omezena. Zaměstnavatel může se svými podřízenými rozvázat pracovní poměr ze všech možných důvodů, omezují ho pouze striktní pravidla, která se týkají diskriminace.
V takových případech by například v Česku, ale i jiných světových zemích, hájily zájmy zaměstnanců odbory. Ty však v Silicon Valley chybí.
To potvrzuje i ekonom investičního fondu Quant Aleš Michl. Důvodem je podle něj už tak dost levicově působící podnikatelská sféra Silicon Valley. „Je to jedna velká komunita. Slyšíme odtamtud o rovném příjmu pro všechny, snižování rozdílu mezi bohatými a chudými, zdanění bohatých a podobně,“ uvádí pro iDNES.cz Michl.
Ke zřízení odborové organizace tak doposud v Silicon Valley nedošlo. „Je zásadní výhodou nemít odbory. Pokud bychom měli pracovní pravidla, jaká mají firmy s odbory, všechny společnosti v Silicon Valley by skončily,“ citoval server Euro.cz spoluzakladatele firmy Intel Roberta Noycea.
Funkci odborů se tak snaží převzít skupiny jako Tech Workers Coalition či coworker.org. Pomáhají zaměstnancům, aby mohli vybudovat konsensus, zpracovat nejrůznější petice a účinně hájit svá práva. Další organizace jako Amnesty International a Human Rights Watch se snaží zaměstnancům pomoci při komunikaci s managementem.
Nová síla ze San Francisca
Umělá inteligence Googlu slouží v armádě a ne všem se to líbí |
Ve spolupráci s aktivistickými organizacemi tak minulý měsíc přesvědčili zaměstnanci Google své nadřízené, aby neobnovovali smlouvu ohledně vývoje umělé inteligence (AI), která by pomohla analyzovat obrazy pořízené armádními drony. Přes čtyři tisíce zaměstnanců kvůli vládnímu projektu Maven podepsalo petici. Několik desítek dokonce opustilo svá pracovní křesla.
„Máme obrovskou sílu. Učíme se ji rozeznat a používat ji, protože jsme ti, kteří věci budují a staví,“ citovala agentura Reuters člena organizace Tech Workers Coalition Tylera Breisachera. Skupina vznikla v roce 2015, od prezidentských voleb v roce 2016 počet jejích členů rychle vzrostl.
Aktivistické tendence zaměstnanců v Silicon Valley se začaly výrazně projevovat s příchodem obav ze zneužívání osobních dat na sociálních sítích. Významným milníkem byl skandál Facebooku, který se týkal využití osobních dat kvůli podpoře volební kampaně Donalda Trumpa (psali jsme zde).
Od té doby se stalo pravidlem, že se více jak 50 zaměstnanců schází na pravidelné schůzi organizace Tech Workers Coalition v San Franciscu. Účastníci tvrdí, že mezi sebou sdílejí své zkušenosti a radí si. „Máme širokou síť komunitních skupiny, neziskových skupin a odborů, ale nejlepší vzdělání přichází se zkušenostmi nově příchozích zaměstnanců,“ uvedla skupina coworker.org.
Nepokoje v Amazonu i Microsoftu
Stejně jako v Google se však nechávají slyšet i zaměstnanci Amazonu. V otevřeném dopise žádají , aby společnost přestala prodávat technologii na rozpoznávání obličejů a upozorňují, že by software mohl porušovat práva na ochranu soukromí. Jejich tendenci podpořili i akcionáři (psali jsme zde).
Přes 300 zaměstnanců Microsoftu vyzvalo vedení společnosti, aby odstoupilo od smlouvy za 19,4 milionů dolarů (430 milionů korun) s Úřadem pro přistěhovalectví a výběr cel (ICE). Na ten se snesla kritika ohledně oddělování dětí od rodin nelegálních migrantů (psali jsme zde).
