Na cizím softwaru totiž závisí provoz průmyslových podniků, farem i těžebních společností. A ruská náhrada západních kvalit nedosahuje, pokud je vůbec k dispozici. „Ruské verze jsou často mnohem slabší, poptávka je přitom obrovská. Prozatím se tak firmy rozhodly spoléhat na pirátství a zastaralé verze. To je ale slepá ulička a není to udržitelné,“ řekla agentuře Bloomberg analytička poradenské společnosti IDC Elena Semenovská.
Problémem také je, že například u moderních průmyslových strojů je software přímo pevnou součástí výrobní linky. „Výrobci takovýchto strojů si střeží své duševní vlastnictví a nedávají svým klientům přímý přístup k ovládacímu softwaru,“ uvedl Sergej Dunajev, šéf IT v ocelárnách Severstal.
Podle Dunajeva při obrábění oceli často rozhodují jen setiny milimetru o tom, zda bude finální produkt kvalitní, nebo zralý do šrotu.
Rusko se bude zotavovat ze sankcí až 10 let, čeká bankéř a exministr |
Ruská vláda sice vyzvala k hledání náhrad za zboží a služby postižené vyhlášením západních sankcí, u IT systémů a softwaru to ale bude zřejmě komplikovanější, než se zprvu mohlo zdát.
Například ocelářství podle údajů své ruské asociace investovalo v posledních dvaceti letech v přepočtu 59 miliard dolarů do modernizace a posílení kapacity. Velká část těchto investic ovšem směřovala do technologií zajišťovaných západními dodavateli jako je Siemens, SMS Group či Danieli & C. Officine Meccaniche .
„Všechny obory trpí stejnými potížemi,“ říká Dunajev. „Velká část procesů v moderních podnicích je řízená softwarově.“
Odříznutí od západních IT firem je citelné zvlášť v těžbě ropy a plynu
Zde je podíl ruského softwaru jen zhruba pěti až desetiprocentní a podle náměstka ministra energetiky Pavla Sorokina je často „suboptimální“.
S problémy se potýkají i ruské farmy a potravinářské společnosti. Například jeden z největších ruských zemědělských holdingů Ros Agro je v produkci masa závislý na západních výrobních informačních systémech.
„Na evropských dodavatelích jsme kriticky závislí. Zatím nevíme, co bychom dělali, kdyby se něco přihodilo,“ řekl Bloombergu šéf holdingu Maxim Basov.
Pokud by výpadek softwaru způsobil poruchu na výrobním zařízení, mohly by se výrobní podniky ocitnout v úzkých při shánění náhradních dílů. Těch je totiž v Rusku nedostatek a jsou stále dražší, upozornil Dunajev. Proto vyzval k vytvoření národní databáze náhradních dílů, které by podniky mezi sebou mohly v případě potřeby sdílet.
V ohrožení přitom není jen výroba. S odchodem firem jako je SAP či Microsoft se bez aktualizací a údržby ocitly i databáze obchodních firem a úřadů. Stávají se tak potenciálně zranitelné vůči kyberútokům či virům.
Nahradit západní software přitom nebude snadné a zabere to hodně čas. Například výroba ruské alternativy Microsoft Office trvala bezmála celou dekádu, upozornil vývojář MyOffice Dmitrij Komisarov.
„Je nezbytné udělat si důkladný seznam, zjistit, jaká řešení nám chybějí a pak je začít vyvíjet,“ dodal Komisarov.
