Řecké vládě dojde podle zdroje z ministerstva hotovost po 20. dubnu, od různých státních fondů a organizací si ale ještě bude moci půjčit poslední dvě miliardy eur (55 miliard Kč).
Vláda si už několik měsíců vypomáhá krátkodobými půjčkami od státních institucí a využívá například rezerv aténského metra, úřadu práce, fondu pro sanaci bank, a dokonce i evropských zemědělských dotací pro řecké farmáře.
Pro poslední hotovostní rezervy si vláda údajně může jít do několika penzijních fondů a regionální správy. „Je to poslední zbytek hotovosti, kterou řecký stát má,“ řekl činitel, který si nepřál být jmenován.
Ministerstvo financí zprávu agentury Reuters popřelo. „Zprávy tiskových agentur o hotovostních rezervách státu jsou nepodložené a my je kategoricky odmítáme,“ uvedlo ministerstvo bez dalších informací.
Mzdy mají přednost před splácením dluhů
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu Kč). Země už od února tohoto roku jedná s mezinárodními věřiteli o uvolnění posledních 7,2 miliardy eur z druhého záchranného balíku, vláda ale musí nejprve předložit program reforem. Zatím však nepřišla s ničím, co by věřitelé považovali za přijatelné.
Hlas euroskupinyEurozóna by mohla zmírnit dluhovou zátěž Řecka, pokud Atény uskuteční reformy, které v rámci záchranných úvěrů slíbily věřitelům. Řekl to dnes Jeroen Dijsselbloem, šéf takzvané euroskupiny, která seskupuje ministry financí eurozóny. Připomněl, že eurozóna se v listopadu 2012 zavázala pomoci Řecku s dluhem, pokud Atény splní svou část dohody. "Své části dohody se budeme držet," řekl Dijsselbloem ve washingtonském Petersonově institutu. Eurozóna podle šéfa euroskupiny sice není ochotna prominout Řecku žádnou z půjček, které mu od roku 2010 poskytla v rámci dvou záchranných balíků, nicméně může uvažovat o prodloužení splatnosti jistiny a o snížení úroků. |
Pokud se Řecko v brzké době s věřiteli nedohodne, už mu zřejmě nezbudou peníze na další splátku dluhu u MMF. Do 12. května musí fondu uhradit 950 milionů eur a pravidelné daňové příjmy na to zřejmě vládě stačit nebudou.
Řecko letos musí Mezinárodnímu měnovému fondu z prvního záchranného balíku z roku 2010 splatit celkem přes devět miliard eur (přes 247 miliard Kč). Atény minulý týden uhradily fondu dluh kolem 450 milionů eur, už tehdy ale někteří členové vlády tuto splátku vzhledem ke zhoršeným finančním možnostem země zpochybňovali.
´Řečtí činitelé sice neustále zdůrazňují, že s vyhlášením platební neschopnosti se rozhodně nepočítá, premiér Alexis Tsipras ale v nedávném dopise německé kancléřce Angele Merkelové uvedl, že platby mezd a důchodů budou mít vždy přednost před splácením dluhů.
Virtuální měna?
Kdyby Atény skutečně daly přednost domácím platbám a nesplatily by včas dluh vůči MMF, musela by Evropská centrální banka (ECB) zastavit přísun eur do řeckých bank. V té chvíli by vláda mohla začít vyplácet své zaměstnance namísto eur obchodovatelnými dlužními úpisy, které by se v podstatě staly virtuální druhou měnou v zemi. Uvádí se to podle zdrojů Reuters v analýze skupiny, která se v ECB zabývá nepříznivými scénáři.
Podle expertů z ECB by takový scénář mohl ohrozit budoucnost Řecka v eurozóně. Odhadují, že vládní úpisy by mohlo místo eur dostávat až 30 procent Řeků. Z kurzu, v němž by se tyto papíry směňovaly za eura, by pak podle některých ekonomů mohl vzejít zárodek hodnoty staronové řecké měny.
Podle expertů ECB by to znamenalo v podstatě „Grexit“ (odchod Řecka z eurozóny), protože takový systém by v rámci společné měny nemohl fungovat. „V podstatě by tím byli venku (z eurozóny),“ řekl jeden z expertů.
Zástupci Řecka a věřitelů se mají v sobotu znovu sejít v Bruselu k novému kolu jednání. To má připravit půdu pro dohodu na klíčovém zasedání ministrů financí eurozóny, které se koná 24. dubna v Rize. Podle dosavadních vyjádření zatím žádná dohoda na obzoru není.
