ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Průmysl po pěti letech klesl, může za to útlum v Německu i nejistota

  • 1
Průmyslová výroba v ČR se loni meziročně snížila o 0,4 procenta. Klesla tak poprvé po pěti letech. Podle analytiků stál za poklesem útlum průmyslové výroby v západní Evropě a především v Německu. Zatížily ho také rozepře o nastavení podmínek mezinárodního obchodu, ať už šlo o spor USA a Číny či brexit.

Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů byla česká průmyslová výroba nižší o 0,5 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V samotném prosinci zpomalil pokles výroby v průmyslu na 0,9 procenta z listopadových 5,7 procenta.

Reálně po očištění byl český průmysl v poslední měsíc loňského roku meziročně nižší o 3,4 procenta. Meziměsíčně po vyloučení sezonních vlivů se snížil o 0,9 procenta.

„Průmysl dál oslabuje. S ohledem na celosvětovou ekonomickou situaci se však nejedná o špatný výsledek,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Nicméně u některých průmyslových podniků se podle něj začíná projevovat nejistota z budoucího vývoje a některé firmy se zřejmě začnou potýkat s nedostatkem zakázek místo nedostatku pracovníků.

Loňský vývoj průmyslové produkce ovlivnil mimo jiné pokles výroby strojů o 2,6 procenta. O 1,9 procenta byla nižší i produkce kovových konstrukcí a výrobků a o 5,7 procenta se snížila produkce slévárenství. Naopak se zvýšila produkce elektrických zařízení a ve farmaceutickém a automobilovém průmyslu.

Tržby z průmyslové činnosti loni meziročně vzrostly o 1,6 procenta. O 1,2 procenta rovněž přibylo nových zakázek ve vybraných odvětvích. Zaměstnanost v průmyslu se snížila o 1,1 procenta a průměrná mzda v něm vzrostla o 6,2 procenta.

Důležitá bude podle analytiků Čína

Poslední čtvrtletí 2019 se pro české průmyslníky zapíše jako nepříliš úspěšné, řekl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Výroba v tomto období klesla jak ve srovnání se stejným čtvrtletím 2018 (-2,3 procenta), tak i s předcházejícím čtvrtletím (-0,5 procenta). Jelikož mezičtvrtletní pokles produkce nastal i v předchozím čtvrtletí, nezbývá podle něj než konstatovat, že se český průmysl dostal do technické recese. Snižoval se i objem zakázek a tržeb, počet zaměstnanců a zpomalovala i mzdová dynamika.

Letos bude opět důležitý vývoj obchodních vztahů mezi USA a Čínou, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Pro náladu v evropském průmyslu bude důležité i to, jak se bude vyvíjet vyjednávání o nastavení obchodní dohody mezi Spojeným královstvím a EU, jež by měla začít platit od roku 2021.

„Ve výhledu na rok 2020 očekávám růst tuzemské průmyslové výroby zhruba v pásmu od jednoho do dvou procent, spíše ale blíže horní hranici. Klíčové bude, zda dojde k oživení aktivity v západoevropském průmyslu,“ dodal.

Analytik Deloitte David Marek původně v letošním roce počítal se stagnací průmyslu, narušení globálních výrobních řetězců kvůli koronaviru v Číně ovšem může podle něj negativně ovlivnit i české průmyslové firmy.

„Virus v posledních dnech dostává zřetelný ekonomický rozměr, který má schopnost ovlivnit nejen ekonomiku Číny, ale i zbytku světa. Vyčíslení dopadů je v tuto chvíli předčasné, ale riziko koronaviru vychyluje odhady růstu průmyslu i celé české ekonomiky zřetelně směrem dolů,“ doplnil Sobíšek.

Stavebnictví a zahraniční obchod rostly

I přes pokles průmyslu se však některým odvětvím dařilo. Například stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 2,4 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 2,3 procenta. Stavební výroba tak vzrostla třetí rok po sobě. V dobré kondici je pozemní i inženýrské stavitelství, dařilo se také bytové výstavbě zejména ve fázi zahajování staveb.

Statistici podle dosud známých statistických údajů předpokládají, že objem stavebních prací se za rok 2019 bude pohybovat kolem 550 miliard korun v běžných cenách. Loni se začalo stavět 38 677 bytů, což je proti roku 2018 růst o 16,8 procenta. Šlo o šestý růst v řadě.

Úspěšný rok měl také zahraniční obchod. Loni stoupl o 50,5 miliardy na 149 miliard Kč, vývoz se pak zvýšil o dvě procenta a dovoz o 0,6 procenta. „Tahounem zahraničního obchodu byl zejména vyšší vývoz motorových vozidel,“ uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.

Loňský přebytek sice výrazně stoupl, z dostupných časových řad ale vyplývá, že za rekordním přebytkem z roku 2015 zaostává o 14,7 miliardy korun a do přebytku roku 2016 mu chybí 14,5 miliardy korun. Vývoz loni podle předběžných dat dosáhl rekordních 3,687 bilionu korun, dovoz 3,538 bilionu.

,