„Na jednom velkém staveništi jsem viděl, jak se plně naložený kamion převrátil a z půdy následně vyteklo velké množství vody. Začal jsem přemýšlet, jak to udělat, aby se na takové půdě dalo stavět, aniž by se tam vylily tuny betonu,“ vypráví v monackém hotelu Hermitage čínský podnikatel Sü Š’-lung.
Příhoda s kamionem, o níž mluví, se stala téměř před dvaceti lety. Sü Š’-lung si tehdy půjčil velké peníze a tři roky bádal na staveništích v mokřinách kolem Šanghaje. Jako inženýr, který předtím navrhoval přístavy, nakonec vynalezl zcela novou metodou, jak půdu odvodnit a vysušit. Zjednodušeně řečeno, metoda, pro niž se používá zkratka HVDM, využívá k přípravě půdy pro konstrukci staveb vysoký tlak a vakuum. Z podloží odčerpá vodu a vysaje vzduch.
Jeho metoda je prý mnohem šetrnější k přírodě než konvenční metody, při nichž se používá cement a vápno. Navíc je zhruba o třetinu levnější a o polovinu rychlejší. Příprava staveniště podle složení půdy trvá jeden až tři měsíce.
„Tuhle technologii jsme vymysleli jen my, je originální, a pokud vím, žádná podobná ve světě neexistuje,“ tvrdí podnikatel.
Nejtěžší to prý bylo ze začátku. „Stavebníci moc nevěřili, že naše metoda může fungovat,“ vysvětluje. Sü Š’-lung nevymyslel pouze samotný postup, ale se svým týmem také navrhl stroje, které na staveništích pracují.
Přístavy, letiště i elektrárny
Zlom přišel v roce 2003, kdy se vláda rozhodla rozšířit letiště v Šanghaji. Sü Š’-lung a jeho firma Geoharbour dostala šanci předvést, co umí.
A vládní představitelé byli nadšeni. Geoharbour zakázku dostal, stavebníci uspořili 16,3 milionu dolarů a 1,7 milionu kubíků betonu. A po druhé přistávací dráze mu přiklepli i třetí a čtvrtou. Dnes už má firma za sebou pět set dokončených projektů. Čtyři pětiny z nich jsou mimo Čínu. Geoharbour se zaměřuje především na jihovýchodní Asii a Střední východ. Do budoucna myslí i na Latinskou Ameriku a na Afriku. O Evropě ale mluví zdrženlivě.
Většinou připravují půdu pro letištní dráhy, přístavy, železniční spojení či elektrárny. Vedle šanghajského letiště Pudong a námořního přístavu Jang-šan připravovali půdu pro letecké přístavy například v Singapuru či severojižní dráhu ve Vietnamu.
Firma se však podílela také na budování Souostroví Svět (The World Islands), což je skupina uměle vybudovaných ostrovů nacházejících se v Perském zálivu čtyři kilometry od pobřeží Dubaje, které mají svým tvarem připomínat světadíly. Právě ve výstavbě umělých ostrovů vidí velkou budoucnost. Sü Š’-lung už získal více než 80 výzkumných patentů. A zároveň drží čtyřicítku patentů mimo Čínu, například ve Spojených státech, Japonsku či Austrálii. S nedůvěrou se ale prý setkává všude.
„Když vstoupíme na nový trh, nejsložitější je vysvětlování, jak naše technologie funguje. Inovace je složitá, ale její propagace je ještě složitější. Ovšem hned, jak začneme stavět, soupeři začnou odpadávat,“ prohlašuje čínský podnikatel.
„Když vlastníte technologii, je to způsob, jak vydělat peníze,“ říká Sü Š’-lung. A dodává, že právě jeho firma ukazuje, jak vypadá přechod k nové čínské ekonomice v praxi. Tedy strategii, která směřuje k opuštění jednoduché výroby přechodu k inovativním technologiím. A hodně si slibuje také od projektu moderní verze hedvábné stezky „Pás a stezka“, která otevírá dveře do zahraničí.
