Zhruba 400 miliard eur z palebné síly fondu tvoří záruky a hotovost zemí, které mají poměrně vysoké dluhy. Zejména Itálie, Španělsko a Francie.
Podle ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše je i proto fond spravedlivější. "Není to tak jako u EFSF, že země, které požádají o pomoc, tak vypadnou z kola. Není zde spirála narůstajícího břemene pro země, které jsou zdravé. Přispěly i periferijní země včetně Řecka, které si na to muselo půjčit," řekl iDNES.cz ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
K částce 500 miliard eur se dodá ještě zhruba 200 miliard eur ze starého fondu. Na celkové sumě má největší podíl Německo (190 miliard eur), Francie (142,7 miliard eur), Itálie (125,4 miliardy eur) a Španělsko (83,3 miliardy eur). Okamžitě však musely nebo ještě musejí přispět mnohem menší částkou, fond totiž obsahuje v hotovosti 80 miliard eur, zbytek tvoří garance jednotlivých zemí za budoucí půjčky fondu ESM na trzích.
Například Španělsko, které má blízko k tomu, aby požádalo o finanční pomoc v zahraničí, muselo v hotovosti přispět okolo 9 miliard eur, dodal Bureš.
Jednou z hlavních výhod ESM proti EFSF je to, že nový fond stojí na vlastním kapitálu, původní mechanismus však stál jen na zárukách. Další výhodou je i jeho pevné ukotvení v legislativě. To zvyšuje kredibilitu fondu a mělo by snižovat úroky u půjček. (o výhodách fondu čtěte více zde)
Česko bude přispívat až bude v eurozóně
Přestože Česko není součástí eurozóny, schválil parlament jeho přijetí také. Podmínky začnou pro ČR platit, jakmile se stane členem eurozóny.
ESM neboli European Stability Mechanism bude moci přímo rekapitalizovat banky v potížích, což umožní, že se nebude zhoršovat zadlužení daného státu. Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu. Ten by měl dát nové pravomoci Evropské centrální bance. O dohledu se ale zatím teprve jedná.
Fond se měl spustit už v říjnu, ale plán se zpozdil kvůli obstrukcím na německé politické scéně. V sousední zemi musel nakonec ratifikaci povolit Ústavní soud. (čtěte Záchranný fond ESM může začít fungovat)
Ještě před spuštěním nového mechanismu už se začalo hovořit o nutnosti navýšit finanční prostředky v novém fondu až na 2 biliony eur. Informoval o tom koncem září německý týdeník Der Spiegel. Německo by údajně souhlasilo, ale Finsko je proti této myšlence. (čtěte zde)
Rozhodovat se v ESM bude na základě váhy jednotlivých příspěvků. To bude znamenat, že největší přispívatel, kterým je Německo, bude moci rozhodnutí zablokovat, bude-li chtít.
