V pondělí 15. května překvapila Němce zpráva, že tamní obnovitelné zdroje pokrývají díky příhodnému počasí sto procent spotřeby. Šlo sice o předběžná data a později energetici upřesnili, že zelená elektřina pokrývala zásobování maximálně z 82 procent. I tak šlo o mimořádně vysoké číslo a příznivci obnovitelných zdrojů to hodnotili jako potvrzení správnosti Energiewende, tedy odklonu od jádra a uhlí směrem k větru a slunci.
Jen o pár dní později se však tamní vláda na bouřlivém nočním jednání se zástupci jednotlivých spolkových zemí předběžně dohodla na omezení podpory obnovitelných zdrojů a zbrzdění jejich rozvoje od ledna příštího roku. To se týká energie ze slunce nebo biomasy, především však z větru.
Právě větrné elektrárny jsou přitom považovány ze nejperspektivnější zdroj, který měl celý energetický přerod táhnout dopředu. Podle nejnovějších plánů vlády by však měl výkon větrníků v budoucnu narůstat zhruba jen o 2 800 megawattů ročně.
To je sice o třetinu více, než má jaderná elektrárna Temelín, na německé poměry jde však o prudké šlápnutí na brzdu. Loni instalovaný výkon větrných elektráren narostl o více než 3 730, předloni dokonce o 4 750 megawattů.
Brzda větrné energie
Vedle výrazů Schuldenbremse (dluhová brzda) a Mietbremse (nájemní brzda) tak němčinu obohatil výraz Windenergie-Bremse, tedy brzda větrné energie.
Vysvětlení, proč se Němci najednou začínají zasazovat o zpomalení tempa, mohli pocítit i tuzemští řidiči v pondělí brzy ráno na silnicích mezi Lovosicemi a Hradcem u Kadaně.
Transformátory dojely do cíle. Překonaly i most postavený na míru |
Do tamní rozvodny mířil nadměrný náklad v podobě mnohasettunových PST transformátorů, které v tamní rozvodně instaluje správce přenosové soustavy ČEPS. Tuzemské „elektrické dálnice“ totiž už léta trápí náhlé přetoky elektřiny z větrníků u Baltského moře, které způsobují nestabilitu v síti a v konečném důsledku zdražují elektřinu pro koncové spotřebitele.
Stejné problémy, jenže v mnohem větším měřítku, způsobují návaly větrné energie i v Německu. Zatímco v Česku se hovoří o částkách v řádu desítek až stovek milionů korun, v Německu jde podle agentury DPA o více než miliardu eur ročně. Tedy zhruba 27 miliard korun.
Zemi se totiž už léta nedaří pokročit v záměru vybudovat energetické propojení severu země s jihem, které by umožnilo plynulé zásobování průmyslového Bavorska a Bádenska-Württemberska zelenou elektřinou ze severu, což by náklady na stabilizaci soustavy minimalizovalo.
Kurz mění také zelení
Deník Süddeutsche informoval, že dokončení propojení Suedlink, někdy nazývané „páteř Energiewende“, se protáhne minimálně do roku 2025. Tedy až tři roky poté, co jih země s energeticky náročnou výrobou vypne poslední reaktor.
Vůči výstavbě nevzhledných sloupů panuje mezi veřejností značný odpor. Příčinou zpoždění je tak záměr budovat vedení pod zemí, což stavbu nejen prodlouží, ale i o několik miliard eur prodraží.
„Podzemní kabely nám pomohou získat přijetí u veřejnosti. Zákon o podzemních kabelech výstavbu sítě tedy nebrzdí, ale vůbec umožňuje,“ bránil záměr Jochen Homann, šéf Bundesnetzagentur, úřadu zodpovídajícího za regulaci sítí.
Odpůrci větrné energie začínají získávat podporu i z těch nejpřekvapivějších míst. „Jsem pro vyřazení rychlosti při uskutečnění Energiewende,“ nechal se nedávno slyšet Robert Habeck, ministr energie Šlesvicka-Holštýnska.
Habeckovy obavy se sice netýkají prodlev při výstavbě soustavy jako spíš konkrétních regionálních problémů jeho spolkové země, takto razantní prohlášení nadějného politika strany Zelených, kterému bývá předpovídána rychlá kariéra v nejvyšší německé politice, však signalizuje změnu kurzu.
Radost ze zpomalení Energiewende může mít holding EPH Daniela Křetínského a jeho partnerů z PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ti se nedávno dohodli na převzetí německých hnědouhelných dolů a elektráren švédské společnosti Vattenfall. Platí přitom, že čím déle přerod Německa na zelenou energetiku potrvá, tím více mohou z investice do uhlí vytěžit.
