O nadějného devatenáctiletého záložníka Adnana Januzaje se před mistrovstvím světa strhla menší rvačka. Hrát mohl ihned za Belgii, kde se narodil. Nebo mohl počkat do svých třiadvaceti a přijmout lano od Anglie, kde pracuje - hraje za Manchester United. Anebo zvolit třetí cestu, kterou pravidla fotbalové asociace FIFA umožňují, a vybrat si k reprezentování jednu ze zemí, odkud pocházejí rodiče či prarodiče: Albánii, Srbsko, Turecko a nově i Kosovo.
Kompletní interaktivní analýzu migrace fotbalistů najdete zde |
Nakonec zvolil Belgii a byl u toho, když Belgičané poprvé v historii vyhráli všechny tři úvodní zápasy na mistrovství světa. Belgie díky hráčům, jako je Januzaj, patří mezi nejvíce multi-kulti týmy na šampionátu - dvanáct hráčů na soupisce by se mohlo podle pravidel FIFA teoreticky rozejít až do patnácti jiných týmů, vyplývá z analýzy Jamese Offera ze společnosti Codehesive Production.
Vůbec nejmezinárodnější mužstvo má Švýcarsko. Patnáct z třiadvaceti hráčů má podle Offera pokrevní či občanské vazby na jedenadvacet jiných států. Podle Fabiena Ohla, sociologa věnujícího se sportu na univerzitě v Lausanne, je ve Švýcarsku fotbal běžnou cestou pro imigranty, jak se začlenit do společnosti. Ze čtvrt milionu registrovaných hráčů nemá třetina švýcarský pas.
Lov šikovných fotbalistů v mezinárodních vodách je pro Švýcarsko celkem nový sport. V roce 1994 mělo na mistrovství jediného mezinárodního hráče, v roce 2006 už devět. Z deseti národnostně nejpestřejších týmů jich na turnaji v Brazílii postoupilo ze skupiny dál osm. Na opačném konci je poměr vyrovnaný pět ku pěti vyřazeným.
Rodilí Francouzi by dali dohromady dva týmy
Podle sportovního agenta Viktora Koláře, spolumajitele společnosti Sport Invest, která se stará například o českého obránce s etiopskými předky Theodora Gebre Selassieho, budou národní týmy čím dál tím víc multikulturní, stejně jako velké fotbalové kluby. „Bude to patrné nejvíce u zemí, jako je Belgie, Německo či Francie. Konzervativnější budou třeba Rusové,“ míní.
Rusko, které již vypadlo, patří k opačnému extrému. Jako jediný evropský tým má na soupisce jen hráče narozené doma. A jako jediný tým v soutěži má všechny hráče z domácí soutěže. Zahraniční je pouze trenér, Ital Fabio Capello.
Podle analýzy společnosti British Future je probíhající mistrovství světa soutěží vysoce kvalifikovaných migrantů a gastarbeitrů, o které se perou kluby i státy. Ze 736 hráčů na turnaji jich minimálně 478 (65 procent) žije a pracuje mimo zemi, za kterou v Brazílii hrají. Nejčastěji jde o anglickou ligu (119 hráčů) následovanou italskou (63). Národní týmy Anglie a Itálie však skončily ve skupině.
Fotbalová migrace na mistrovství světa. Klikněte pro zvětšení.
Francie je překvapivě největším exportérem hráčů na mistrovství. V Brazílii hraje 47 hráčů narozených ve Francii, tedy dva kompletní týmy. Francouzský tým má naopak jen dva „dovezené“ hráče.
„Nemyslím, že to je naše cesta,“ říká šéf českého fotbalu Miroslav Pelta. „Získávání občanství je proces na několik let a je to poměrně složité. Navíc jako národ jsme v tom poměrně konzervativní, musíme se spíše zaměřit na vychovávání fotbalistů v Česku,“ dodává.
