Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy před jednání Německa a Francie o řešení dluhové krize eurozóny (Paříž, 16. srpna 2011)

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy před jednání Německa a Francie o řešení dluhové krize eurozóny (Paříž, 16. srpna 2011) | foto: Reuters

Merkelová po schůzce se Sarkozym: Dluhová brzda může být už v lednu

  • 22
Německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s hlavou Francie Nicolasem Sarkozym v Berlíně vyjádřila naději, že nová pravidla na zkrocení dluhů mohou členové EU stvrdit už v lednu, nejpozději ale v březnu.

Přísnější rozpočtová disciplína je výsledkem prosincového protikrizového summitu v Bruselu. Upravují například povolenou míru schodků a mluví o automatických sankcích při jejich porušování (o výsledku summitu čtěte zde). 

"Je velká šance, že dluhovou brzdu a vše, co s tím souvisí, bychom mohli podepsat už v lednu, nejpozději ale v březnu," řekla kancléřka. Sarkozy posléze jako termín uvedl 1. března.

Pondělní schůzka je zastávkou dvou hlavních evropských aktérů před nadcházejícím mimořádným summitem EU 30. ledna. Evropa potřebuje demonstrovat světu jasnější plány na léčbu dluhové krize, která se postupně zhoršuje. Jen konkrétnější recepty na krizi než ty, které vyplynuly z prosincového summitu, mají šanci uklidnit investory ve světě, naznačila například nedávno šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.

Francie a Německo se neshodují v roli, jakou má hrát v záchranných operacích Evropská centrální banka. Německo je proti většímu zapojení ECB formou nákupu státních dluhopisů, zatímco Francie má opačný názor. Německo se bojí, že pomoc banky bude znamenat morální hazard a další nezodpovědné zadlužování. Zároveň se obává inflace.

"Pokud by ECB začala skupovat velké objemy dluhopisů Itálie, Španělska a dalších zemí, klesly by jejich výnosy a vlády těchto zemí by mohly zneužívat situace k dalšímu zadlužování a odložit sociálně a politicky bolestné reformy," vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance David Marek, v čem spočívá morální hazard.

Ekonom: Daň má pomoci Evropě, naopak ale uškodí

Obě země se naopak shodují v zavedení nové daně z finančních transakcí. Britové jsou ale proti jejímu spuštění a chtějí daň vetovat. Stejně tak vadí Čechům. Francie je dokonce ochotna daň zavést sama. Německo je ale o něco střízlivější. Nejraději by akceptovalo novou daň na úrovni celé Evropské unie, a pokud to nepůjde, zřejmě se spokojí jen s eurozónou.

"Tato daň by měla přinést více peněz do chronicky deficitních státních rozpočtů zemí eurozóny, ve skutečnosti bude její dopad na ekonomiku a veřejné finance negativní. Dosavadní zkušenosti nejsou pozitivní, o zavedení tohoto typu daně se kdysi pokusilo Švédsko, brzo od ní ale upustilo," namítá hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Podle něj by měla daň smysl jen pokud by se zavedla globálně.

"Pokud jí zavede pouze eurozóna, povede to k útlumu finančního sektoru v Evropě a přesunu do finančních center jinde ve světě, zejména do Londýna a New Yorku," odhadl Marek.

Evropská komise přijala plán na zavedení daně z finančních transakcí loni v září. Obchody s akciemi a obligacemi mají být zdaněny sazbou 0,1 procenta a s deriváty 0,01 procenta. S myšlenkou zdanění finančních transakcí přišel již na počátku 70. let minulého století nositel Nobelovy ceny James Tobin, který tak chtěl odradit od spekulativních obchodů, napsala agentura Reuters.