V Maďarsku se opatření dotkne velkých firem v bankovním sektoru, energetiky, pojišťoven i letecké dopravy. Dodatečné zdanění by mělo do tamního rozpočtu ročně přinést přibližně 800 miliard forintů, což je v přepočtu zhruba 51 miliard korun a prostředky chce vláda použít hlavně na snížení rozpočtového deficitu.
Část financí se použije na posílení armádní složky i pro maďarské domácnosti, a to na financování nastavených cenových stropů v oblasti energií.
„Budeme chtít po bankách, pojišťovnách, velkých maloobchodních řetězcích, energetickém průmyslu, společnostech v sektoru telekomunikace i leteckých firmách, aby velkou část svých mimořádných zisků odvedly do dvou státních fondů,“ řekl před několika dny maďarský premiér Viktor Orbán s tím, že daň bude v platnosti pouze na určitou dobu, a to pro rok 2022 a 2023.
Z bankovního sektoru si maďarská vláda chce uzmout zhruba 250 miliard forintů. V petrolejářském odvětví se pak počítá s výběrem dalších 300 miliard forintů a maďarský telekomunikační sektor má na daních zaplatit zhruba o 40 miliard forintů vice. V případě leteckých společností se má odváděná daň pohybovat okolo deseti euro za jednoho cestujícího.
V Británii chtějí financovat jednorázové příspěvky
Pro Brity nic novéhoVe Spojeném Království nejsou podobná opatření výjimečná. Třeba v roce 1981 tam byla uvalena speciální sektorová daň na banky, které podle tehdejších politiků nadměrně těžily z vysokých úrokových sazeb. Třeba do českého prostředí se ale podobná opatření ještě příliš nedostala. |
Podobný přístup aplikovala v minulých dnech i britská vláda. Ta zavedla 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností. „Zavedeme dočasnou a cílenou daň ze zisků energetických firem. Do nové daně jsme zabudovali investiční příspěvek, takže firmy budou mít významnou motivaci k reinvestování svých zisků,“ řekl před pár dny britský ministr financí Rishi Sunak s tím, že opatření má být v platnosti jen po omezenou dobu.
Mimořádnou daní chce britská vláda financovat pomoc občanům. Slibovaný jednorázový příspěvek by se měl pohybovat okolo 650 liber, což je v přepočtu zhruba devatenáct tisíc korun. Získat by ho mohlo až osm milionů domácností. Další vlnu finanční podpory pak Britové chystají na podzim.
Peníze z veřejných rozpočtů mají zamířit seniorům, a to na pokrytí dodatečných výdajů v oblasti pohonných hmot. Půjde o 300 liber, což je v přepočtu zhruba 8 700 korun. Britští politici plánují finančně podpořit i handicapované osoby a každému z nich slíbili dalších 150 liber, a tedy asi 4300 korun.
Ekonomové sektorovou daň kritizují
Dotázaní ekonomičtí experti pro iDNES.cz uvedli, že podle nich jde o značně nesystémové řešení. Vnímají ho hlavně jako politické rozhodnutí, které se soustředí na krátkodobý efekt a nebere v úvahu dlouhodobé ekonomické konsekvence.
„Problémů je hned několik. Kromě nečekanosti takového kroku a nemožnosti se na něj připravit je tady významné riziko, že z dočasného řešení se stane trvalé. Sektorová daň zároveň značně snižuje ziskovost odvětví s dopadem na investiční aktivitu, celkový ekonomický potenciál i na odměňování zaměstnanců a trh práce,“ okomentoval situaci hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Maďarský přístup je podle ekonomů oproti tomu britskému mnohem komplexnější, neboť se netýká pouze energetického sektoru. Je však na druhou stranu mnohem komplikovanější a méně průhledný, protože nadměrné zisky se v jednotlivých odvětvích i významně odlišují.
„Maďarské a britské daňové opatření nevyřeší základní příčiny vysokých cen komodit. Ty totiž pramení z makroekonomického a geopolitického vývoje, a to především ze závislosti Evropy na ruských dodávkách. Změna daňové politiky sice ovlivní rozložení toho, kdo nese náklady zdražení, příčinu ale nevyřeší. Zároveň platí, že zatímco ziskovost firem v energetickém sektoru nyní díky vysokým cenám stoupá, během pandemie byl provozní přebytek meziročně v poklesu,“ řekl pro iDNES.cz analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
Česko podobný krok nechystá
Česká vláda o podobném opatření prozatím neuvažuje. Ministerstvo financí pro redakci iDNES.cz uvedlo, že v současné době se zavedení takovéto mimořádné daně nechystá a to mimo jiné z důvodu obecně platné zásady retroaktivity. Ta totiž znemožňuje nově zavedenou daní zatížit zisky vzniklé v minulosti před zavedením daně.
„Vzhledem k obřím investicím, které teď energetické firmy musejí provést, doufám, že se to České republiky týkat nebude. Narušuje to totiž důvěru v budoucnost,“ dodal hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
