„Je to dobrá zpráva nejen pro firmu LKAB, region a lidi ve Švédsku, ale i pro Evropu a ovzduší,“ uvedl generální ředitel Jan Moström. „Je to největší známé ložisko prvků vzácných zemin v této části světa a mohlo by se stát významnou stavební součástí při produkci klíčových surovin, které jsou naprosto zásadní pro přechod k ekonomice šetrné k životnímu prostředí,“ dodal.
Cesta k těžbě z ložiska ve Švédsku však bude dlouhá. Firma uvedla, že plánuje podat žádost o koncesi na těžbu v letošním roce, ale dodala, že potrvá nejméně deset až 15 let, než bude moct začít s těžbou a dodávkami na trh.
Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory.
V Německu vyklízejí ves kvůli těžbě. Proti aktivistům stojí stovky policistů |
Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů. Největším světovým těžařem a vývozcem prvků vzácných zemin je Čína.
Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů. Používají se například i ve větrných turbínách či mikrofonech a reproduktorech. V současně době se v Evropě netěží, takže region je závislý na jejich dovozu. Přitom se očekává, že poptávka se v příštích letech bude zvyšovat kvůli růstu počtu elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie.
