Výzkumníci ve své analýze ukazují, že krátce před zásahem neobvykle vzrostla popularita short-sellingu. Vyšetřování se ujali profesoři Robert Jackson a Joshuy Mittse z Newyorské a Kolumbijské univerzity. „Několik dnů před útokem jsme si všimli, že někteří obchodníci předvídají události, které teprve přijdou. Těsně před vypuknutím válečného konfliktu se short-selling neboli krátký prodej izraelských cenných papírů na burze v Tel Avivu dramaticky zvýšil,“ napsali vědci. Informoval o tom deník The Guardian.
Vědci zároveň uvedli, že takto získané zisky z krátkých prodejů mohly přesáhnout i hranici 100 milionů dolarů, což je v přepočtu zhruba 2,2 miliardy korun. Short-selling se týkal pouze izraelské burzy, té americké se podle výzkumníků nedotkl.
Hamás zveřejnil první video s rukojmím. Přijďte pro nás do Gazy, prosí dívka |
Obliba tohoto finančního nástroje před útokem Hamásu byla navíc znatelně vyšší než v případě jiných krizových období, a to včetně globální finanční krize v roce 2008, války v roce 2014 i během pandemie nemoci covid-19. Prudký nárůst krátkých prodejů navíc přišel v době židovských svátků, kdy jsou investoři v Izraeli tradičně málo aktivní.
Izraelské úřady neberou tato zjištění na lehkou váhu a uvedly, že celou záležitost vyšetřují. Bližší informace ale zatím odmítly sdělit. Vědci ale zveřejnili, že takzvaný short-selling se dotkl třeba největší izraelské banky Leumi. Krátce po útocích cena akcií tohoto bankovního domu klesla o zhruba 9 procent.
Takzvaný short-selling umožňuje profitovat z poklesu kurzů a podle některých názorů je hlavní příčinou abnormálního kolísání burz. Nejprve si zájemce akcie vypůjčí od vlastníka, poté vypůjčené akcie prodá, a nakonec akciovou výpůjčku splatí tak, že daný počet akcií nakoupí později.
Při poklesu hodnoty nakoupí zpátky daný počet akcií za nižší cenu. Rozdíl mezi cenou, za kterou zájemce vypůjčené akcie prodal, a cenou, kterou zaplatil za pořízení akcií pro jejich vrácení, je hrubý zisk.
