ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Trhy jsou v pohotovosti. Navzdory íránskému útoku na Izrael ceny ropy nestouply

  • 3
Kvůli očekávané reakci Izraele na víkendový útok Íránu jsou finanční trhy v pohotovosti. Týká se to zejména cen ropy, které dlouhodobě vykazují významnou citlivost na vývoj geopolitické situace v oblasti Blízkého výhodu. Během pondělí však ceny ropy klesly i přesto, že se sešel izraelský válečný kabinet k projednání aktuální situace.

Cena barelu ropy Brent během pondělí klesla až na 89,64 amerických dolarů (asi 2 134 korun), což je zhruba o 0,9 procenta méně než v pátek. Pod devadesátidolarovou hranicí se cena ropy Brent pohybovala i během úterního dopoledne. Cena ropy WTI v pondělí rovněž klesla o 0,9 procenta na 84,9 dolarů (zhruba 2021 korun), píše list The Guardian.

Írán ze svého území vypustil na Izrael více než 300 bezpilotních dronů a raket. Dopady na finanční trhy však jsou tak zatím mírnější, než se krátce po útoku mohlo zdát.

Těžba není v ohrožení

Během pátku cena ropy Brent stoupla na šestiměsíční maximum 92,18 amerických dolarů (asi 2 195 korun). Analytici říkají, že hlavním důvodem cenového růstu bylo varování Izraele ze strany západních států, které se týkalo vojenské odplaty za izraelský útok na íránskou diplomatickou budovu v Sýrii. Díky předběžnému varování se však Izraeli a jeho spojencům povedlo téměř všechny rakety zničit.

Řada analytiků uvádí, že víkendový íránský útok by mohl být jen jednorázový, nemusel by se opakovat a zároveň nijak neovlivnil íránskou těžbu. „Útoky neměly žádný dopad na dodávky ropy. Členské státy kartelu OPEC mohou nadále těžit 6 milionů barelů ropy denně. Pokud se dohodnou, mohou dokonce svou volnou produkční kapacitu využít k dalšímu snížení cen,“ napsali pro The Guardian analytici z investiční společnosti Goldman Sachs.

ANALÝZA: A teď jim zničit jaderný program. Jak může Izrael udeřit na Írán

Na těžařské státy začínají vyvíjet tlak i USA. Pokud bude napětí v regionu dál přetrvávat, může se v čase navíc ještě stupňovat. Souvisí to i s letošními americkými prezidentskými volbami, vysoké ceny benzinu nebo nafty by totiž mohly americké voliče mohly znepokojovat.

Eskalace je pro trhy riziko

Dopady izraelsko-palestinské války měly na ceny fosilních paliv v uplynulých měsících jen minimální vliv. Oba celky se totiž neřadí k významným producentům energií. Pokud by se však tento konflikt přesunul i do jiných ekonomik a došlo by k jeho eskalaci, bylo by riziko mnohem vyšší.

Írán je zakládajícím členským státem kartelu OPEC a podle Mezinárodní agentury pro energii produkuje přibližně 3,2 milionu barelu ropy za den. Na íránskou ropu se sice už nyní vztahují sankce, případné zásahy do těžby by však ceny mohly i citelně zvýšit. Analytici navíc odhadují, že v letošním roce bude Írán v průměru produkovat o 280 tisíc barelů ropy více než loni a jakýkoliv zásah do těchto odhadů by mohl vést k prudkému nárůstu cen.

Na eskalaci má zájem jen Netanjahu. Írán je racionální hráč, říká analytik

Případná eskalace izraelsko-íránského konfliktu by podle analytiků ze společnosti Citigroup mohla vést k růstu cen ropy i přes hranici 100 amerických dolarů za barel (zhruba 2 381 korun), to se naposledy stalo v létě roku 2022. Bylo to krátce poté, co ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vyvolala globální energetickou krizi.