Podle deníku The Jerusalem Post by Izrael v případě odvety mohl vyslat několik čtveřic letounů F-35. Ty by mohly letět samostatnými trasami a zasáhnout místa po celém Íránu, včetně lokalit vzdálených až 1900 kilometrů od židovského státu.
Některé stíhačky by mohly letět podél hranice mezi Sýrií a Tureckem, navzdory odporu obou zemí, a poté přeletět přes Irák. I ten by byl proti. Další letouny by mohly proletět vzdušným prostorem Saúdské Arábie. Není ovšem jasné, zda s tichým souhlasem, nebo odporem, píše deník. Dále by pak pokračovaly přes Perský záliv do Íránu.
Na eskalaci má zájem jen Netanjahu. Írán je racionální hráč, říká analytik |
Letouny by mohly přiletět současně nebo ve vlnách, aby nejprve zlikvidovaly protivzdušnou obranu na desítkách íránských jaderných zařízení. Íránská protivzdušná obrana je mnohem sofistikovanější než cokoliv, co má Libanon, Sýrie nebo Hamás, píše izraelský deník.
Bez ohledu na to, zda by stíhačky F-35 přiletěly společně, či nikoliv, téměř jistě by se podle deníku oddělila vlna izraelských letounů F-15 Eagle, F-16 Fighting Falcon a těžce naložených letounů F-35, které by nesly americké pumy GBU-72. Na některé cíle by mohly být použity také menší bomby.
Poté by se mohly objevit další vlny, které by pomohly proniknout hluboko do země a zničit íránská jaderná zařízení ve Fordo a Natanzu.
Map of Iran showing main nuclear facilities
#AFPgraphics https://t.co/iM981uWrOQ
Izraelská armáda by také mohla potenciálně použít značný počet vlastních balistických raket země–země, stejně tak bezpilotní drony pro sběr informací a útočné drony.
Hlavní komora ve Fordo je ukryta přibližně 80 metrů pod zemí. Okamžitě zničit by ji proto mohly pouze 14tunové bomby „bunker buster“ z amerického arzenálu. Američané ovšem i za Trumpovy vlády odmítali takové bomby Izraeli poskytnout.
Aby se zařízení stalo nepoužitelným, není nutné ho zcela zlikvidovat, upozorňuje deník. Opakovaná série úderů by mohla Teheránu zablokovat přístup k elektrické energii, zasypat vchody i východy a odříznout zařízení od světa.
Nestupňujte reakci, vyzývá Izraelce Západ. Šéf OSN varuje před katastrofou |
Taková akce by samozřejmě nebyla zadarmo. Írán by mohl uspět při sestřelování letadel. Některým letounům by se nemuselo podařit kvůli problémům s palivem uskutečnit zpáteční let, a to i kdyby součástí plánu byla možnost doplnění paliva ve vzduchu nebo se počítalo s místem přistání v polovině cesty.
Navzdory masivnímu počtu izraelských leteckých útoků v Libanonu, Sýrii a Gaze, do nichž se údajně zapojily i stíhačky F-15 a F-16, Izrael ztratil pouze jeden letoun F-16 na začátku roku 2018, o F-35 nikdy nepřišel. Speciální jednotky nebo agenti Mosadu v Íránu, kteří by pomáhali zblízka, by mohli být ztraceni tak či onak.
Izrael by mohl zasáhnout i další zařízení, například reaktor v Aráku, závod na přeměnu uranu u Isfahánu nebo výzkumné reaktory v Bonabu, Rámsaru a Teheránu. Tato zařízení ale mohou mít nižší prioritu, protože se jedná o počáteční fáze ve výrobě jaderných zbraní, píše deník.
V Izraeli kabinet nerozhodl, co s Íránem. Armáda chce do Gazy poslat dvě brigády |
V polovině roku 2023 také vyšlo najevo, že zpravodajci IDF vytvořili novou jednotku o několika desítkách důstojníků. Mají jediný cíl – shromažďovat a vyhodnocovat zpravodajské informace za účelem vytvoření rozsáhlého seznamu cílů pro údery na Írán, které zdaleka přesahují jeho jaderný program. Cíle by měly zahrnovat například klíčové zdroje energie pro Íránské revoluční gardy.
Co mluví proti útoku na jaderná zařízení? Izrael se mimo jiné musí snažit udržet si podporu USA a dalších spojenců. Hlavním důvodem, proč na Írán už roky nezaútočil, je pak zpětný úder, který by mu mohly zasadit Hizballáh, Hamás a stovky bezpilotních dronů a balistických raket.
Jenže – většina nejhorších scénářů se už v posledních měsících uskutečnila. Zdá se tedy, že v tuto chvíli je mnohem méně důvodů držet se zpátky než kdykoliv jindy za poslední desetiletí, zakončuje The Jerusalem Post.
14. dubna 2024 |
