Ukázkovým příkladem je pondělní aukce německých pokladničních poukázek. Německé ministerstvo financí získalo v aukci šestiměsíčních poukázek 3,9 miliardy eur (přes 100 miliard korun). Výnos pro investory byl ale záporný na úrovni -0,0122 procenta, což znamená, že Berlín si půjčil nejen bezplatně, ale investoři mu za to ještě trochu připlatili.
Německé pokladniční poukázky se už v poslední době na sekundárním trhu kupovaly při záporných výnosech a nyní se minusový výnos poprvé objevil i ve vládní aukci.
"Na finančních trzích je bezprecedentní situace. Investorům už nejde tolik o to, aby vydělali, mnohým jde už spíš o to, aby o své bohatství úplně nepřišli," říká k tomu analytik Next Finance Vladimír Pikora.
Podle Pikory je patrné, že mírně ztrátové německé dluhopisy jsou pro investory zajímavější než mírně ziskové účty v bankách.
Banky si dál nechtějí půjčovat
Na prosincové aukci německých pokladničních poukázek klesl výnos na 0,001 procenta. Výnosy německých dlouhodobých dluhopisů klesají v posledních měsících v důsledku šíření dluhové krize na rekordní minima, zatímco výnosy dluhopisů zemí ohrožených krizí (například Itálie) jsou investoři ochotni kupovat jen při rekordně vysokých výnosech.
"Je to známka nynější potenciálně nebezpečné situace, kdy se hotovost parkuje v Německu, které se v eurozóně nyní považuje za nejbezpečnější zemi," uvedl Padhraic Garvey z nizozemské ING.
Do toho dál trvá neochota evropských bank navzájem si půjčovat. Finanční ústavy peníze parkují raději do bezpečí centrální banky, i když za nižší úrok, než by získaly v komerční sféře, nebo do spolehlivých zemí jako je právě Německo nebo Spojené státy.
"Investoři, kteří se pohybují na trhu s dluhopisy, nyní považují za bezpečné přístavy dluhopisy Švýcarska, Japonska, skandinávských zemí, Velké Británie a Německa," sdělil iDNES.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Další alternativou pro investory jsou teď podle něj některé akciové trhy. "Proto v posledních dnech vyšplhaly například akciové trhy v USA," dodal Marek.
Rostoucí nedůvěra může vést navíc k tomu, že banky přiškrtí firemní úvěry. Na to by doplatily podniky, kterým může zamrznout provozní financování a způsobit i existenční problémy. Na to by v důsledku doplatily ekonomiky jednotlivých států, protože takto postižené firmy by musely propouštět.
