Vláda očekává, že díky tomu zvýší růst hrubého domácího produktu o 0,2 procenta a vytvoří asi 80 tisíc nových míst.
V Japonsku se budou v prosinci konat volby a pozorovatelé očekávají, že v nich současná vláda utrpí drtivou porážku. Velké šance na úspěch má naopak opoziční Liberálnědemokratická strana, kterou vede Šinzó Abe. O něm se také hovoří jako o pravděpodobném budoucím premiérovi. Před volbami se ale vedou horečná jednání o tom, jak zajistit, aby se stagnující ekonomika vrátila k růstu.
Evropě hrozí japonská stagnaceAnalytik Raiffeisenbank Aleš Michl hledá příčiny japonské stagnace i možnosti, jak se jí může Evropa vyhnout. Čtěte zde. |
"Schválený objem nestačí na to, aby ekonomiku skutečně podpořil," myslí si ekonom Junko Nišioka z makléřské společnosti RBS Japan Securities. "Na změnu nálady v podnikatelské sféře to stačit nebude," dodal.
Japonská ekonomika ve třetím kalendářním čtvrtletí oslabovala ročním tempem 3,5 procenta a řada ekonomů je přesvědčena, že hospodářství vykáže propad i za toto čtvrtletí. To znamená, že za posledních 15 let bude Japonsko už popáté v recesi. Čerstvá statistika sice ukázala, že v říjnu se poprvé od letošního června zvýšila průmyslová výroba, kromě toho ale z tamní ekonomiky mnoho příznivých zpráv nepřichází.
Abe už dříve naznačil, že se zasadí o to, aby centrální banka začala do ekonomiky pumpovat neomezené objemy peněz, jak to dělá například centrální banka v USA. V Japonsku je cílem skoncovat s letitou deflací, která dusí podniky. Abe proto navrhuje, aby centrální banka tiskla peníze tak dlouho, dokud se inflace v Japonsku nedostane alespoň na dvě procenta.
