"V roce 2009 zůstal souhrnný deficit vládního rozpočtu v pásmu stanoveném Maastrichtskou smlouvou," konstatovali statistici.
Výsledek tak naplnil prognózy místního ministerstva financí. Analytici agentury Reuters ale očekávali, že deficit překročí dvě procenta HDP.
Udržet přiměřený deficit je jen jednou z pěti základních podmínek pro přijetí eura. Estonci však měli právě z tohoto kritéria největší obavy, a tak nyní očekávají, že by jejich snaze přijmout jednotnou měnu nemělo nic závažnějšího překážet.
Konvergenční (maastrichtská) kritéria- rozpočtový schodek nepřevýší 3 % HDP |
Statistici uvedli, že v posledním čtvrtletí minulého roku se celkové rozpočtové výdaje meziročně snížily o 17,5 procenta. A vládní úspory v celém loňském rozpočtu přesáhly devět procent hrubého domácího produktu. V roce 2008 přitom zemi postihla výrazná hospodářská recese, kdy se ekonomika propadla o 14,1 procenta.
Na letošek odhaduje země deficit ve výši 2,2 procenta HDP. A v dalších letech chce rozpočet vrátit do přebytku, v roce 2013 by měl podle vládních plánů dosáhnout již 0,2 procenta HDP.
Estonsko chtělo euro přijmout už v roce 2007, ale tyto plány nakonec kvůli vysoké inflaci odložilo.