Ekologičtí aktivisté z environmentální organizace Greenpeace pomalovali...

Ekologičtí aktivisté z environmentální organizace Greenpeace pomalovali největší polskou a evropskou uhelnou elektrárnu Belchatów, která je označována za největšího samostatného znečišťovatele ovzduší na kontinentu. (9. listopadu 2013) | foto: Profimedia.cz

Tradiční zdroje energie jsou na scestí. Budoucnost je nejistá, píše list

  • 25
Dnes ještě není jasné, zda pandemie a její důsledky budou znamenat historický obrat ve vnímání obnovitelných zdrojů, jak soudí četní pozorovatelé. „Trh s ropou je podroben fluktuacím, které závisejí na logice trhu a na spekulacích než na politickém napětí, na kartelových dohodách či místních krizích. Proto si žádný seriózní ekonom nedovolí předvídat další vývoj,“ píše italský deník La Repubblica.

„Jaká budoucnost nás čeká? Obnoví se spotřeba ropných produktů, nebo globální krize, která nás zasáhla, zvýší pozornost vůči kvalitě ovzduší? Změna klimatu je vážná věc a čas, jak ho omezit, je krátký. K tomu je třeba zásadní spolupráce na mezinárodním poli. O to víc znepokojuje stálé napětí mezi Spojenými státy a Čínou,“ píše italský list.

Krize zasáhla, byť s menší silou, i sektor obnovitelných zdrojů, do nichž se vkládá naděje na zmírnění klimatické krize. Jestli se zvedne spotřeba ropných produktů, je nyní předčasné předpovídat. 

Britský týdeník The Economist předvídá cenu barelu na dlouhou dobu kupředu na 20 dolarů (500 Kč). Znamenalo by to, že by se méně investovalo do nových ložisek. Lze předpokládat střednědobý pokles produkce. Cílem politiků je snížit koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší, tedy postupné omezit spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu. V první fázi to znamená přechod na elektrické zdroje počínaje automobily a dalšími dopravními prostředky. 

Obnovitelné zdroje tak budou výrazně upřednostňovány, a to jak pokud jde o cenu jejich výroby, tak i proto, že ropa a její deriváty přispívají k produkci energie jen minimálně.

Koronavirus ve světě

Monica Samudio, jejíž manžel Jorge Garcia zemřel na onemocnění covid-19,...
Zlaté sochy na náměstí Trocadero před Eiffelovou věží ozdobené rouškami. (14....
Žena v Asunciónu, hlavním městě Paraguaye, prodává staré noviny, do kterých...

Před pandemií se v Itálii velkoobchodní cena elektřiny pohybovala kolem 52 eur (1 400 Kč) za megawatthodinu, dnes klesla na 32 eur (860 Kč), a to díky poklesu spotřeby a ceny plynu. V posledních letech průmyslová cena elektřiny z obnovitelných zdrojů klesala a překonávala všechny rekordy. V těchto dnech dosahuje největší solární zařízení na světě v Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) rekordních 13,5 dolaru (338 Kč) za megawatthodinu a v Evropě, v Portugalsku, loni na dražbě klesla cena solární elektřiny na necelých 15 eur (400 Kč) za megawatthodinu. Průmyslové ceny energie z velkých solárních a větrných zařízení tak mohou konkurovat energii vyráběné ze zemního plynu, která se pohybuje v rozmezí 44 až 68 dolarů (1100 až 1700 Kč) za megawatthodinu.

Éra fosilních paliv se chýlí ke konci, poptávka je po obnovitelných zdrojích

Pokud jde o větrnou energii, stojíme možná před epochální změnou související se vzestupem „plovoucí“ větrné energie, jejíž potenciál je obrovský. Podobná dynamika se právě projevuje v sektoru výroby baterií, na nichž závisí blízká budoucnost elektrických automobilů a také akumulace energie pro elektrické sítě.

Aby bylo možno čelit klimatické krizi způsobenou pandemií, je třeba zásadní spolupráce na mezinárodní úrovni. Zemní plyn bude ještě na několik let nezbytný, ale v perspektivě snižování emisí bude muset být postupně vyřazován. „Tam, kde bude nejobtížnější od něho upustit, bude muset být nahrazován syntetickými plyny, jako je například biometan, a to bude již nyní vyžadovat investice do vědy a rozvoje. Klimatická krize je vážná a čas nezbytný k tomu, abychom jí mohli čelit, je omezený: je třeba zrychlit,“ uzavírá italský list.

,