Bankovní sektor byl během poslední dekády pod drobnohledem regulátorů, akademiků i široké veřejnosti. Cílem byla snaha zamezit opakování scénáře známého z ekonomické krize v roce 2008, kdy byly státy nuceny utratit značné částky za záchranu svých krachujících bank. Oproti tomu důchodové účty a penzijní fondy tolik pozornosti nepřitahují, navzdory značným finančním problémům, jimž v současnosti čelí.
Studie Citibank z roku 2016 s názvem „The Coming Pensions Crisis“ (Nadcházející důchodová krize) uvádí, že dvacítce zemí (včetně ČR), které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), chybí na důchodových účtech financovaných průběžnou formou přibližně 78 bilionů dolarů (1,6 trilionu korun), což je téměř dvojnásobek součtu jejich státních dluhů, jenž představuje 44 bilionů dolarů.
Odvody zaměstnanců jdou obratem na důchody
Průběžný důchodový systém, který funguje v České republice, v praxi znamená, že ekonomicky aktivní lidé financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku. Z důchodového pojištění, které pracující odvádějí ze své hrubé mzdy, se obratem vyplácejí starobní a jiné důchody. Jelikož je tento systém závislý na výběru odvodů v daném období, tak v případě nedostatku peněz na důchodovém účtu musí rozdíl doplatit stát.
Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit. |
Důchodový účet byl naposledy v přebytku v roce 2008, na vrcholu tehdejší konjunktury, kdy zůstatek činil šest miliard. Od té doby byl účet penzí v červených čísel, nejvyššího schodku dosáhl v roce 2013, kdy mu chybělo 49,7 miliardy korun. Podle nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení se tuzemský důchodový systém loni poprvé po osmi letech dostal ze schodku. Příjmy z odvodů byly o 0,9 mld Kč vyšší než výdaje na penze.
Přebytek důchodových příjmů nad výdaji však zřejmě dlouho nevydrží. Česko loni bylo na vrcholu konjunktury - ekonomika rostla tempem 4,5 procenta a dobrá čísla vykazovala i zaměstnanost a platy. Díky tomu se na důchodové pojištění odvedlo nejvíc v historii. Zároveň se nejvíc v historii vyplatilo také na důchodech: 404 miliard korun, zhruba o deset miliard více než v roce 2016.
Na konci loňského roku bylo v ČR 2,9 milionu důchodců, z toho 2,4 milionu starobních, další důchody jsou invalidní a pozůstalostní.
Nicméně s přebytkem bude nejspíš konec - mohou za to mimo jiné i opatření navržené Babišovou vládou v demisi, tedy navýšení základní míry důchodu a přilepšení o tisícovku důchodcům nad 85 let. „Vlivem navrhovaného nedojde opatření k tomu, aby příjmy v nejbližších letech převýšily výdaje. Po roce 2024 začne růst negativní saldo, přičemž maximální hodnoty na úrovni – 3,6 % HDP (tj. v hodnotách HDP roku 2018 na úrovni zhruba 200 mld. Kč) dosáhne kolem roku 2056,“ píše se v důvodové zprávě k novele zákona o důchodovém pojištění, kterou v úterý schválila vláda. Jinými slovy - šlo o výstřelek způsobený pozitivními okolnostmi, nikoliv o pozitivní trend. Ten je opačný
Současná česká vláda v demisi dále uvádí ve svém programovém prohlášení, že vytvoří Státní důchodový úřad, který mimo jiné „oddělí správu příjmů a výdajů důchodového pojištění od státního rozpočtu.“ Reforma důchodového systému, kterou vláda plánuje, by měla také definovat standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity a motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří.
Populace stárne, penzistů přibývá
V souvislosti s demografickým vývojem, zejména prodlužováním průměrné délky života a s tím spojeným stárnutím populace, se vedou diskuse o udržitelnosti průběžného financování penzí v budoucnosti. Podíl penzistů oproti lidem v produktivním věku totiž dlouhodobě narůstá. Podle dat OECD dnes v České republice na 100 pracujících (ve věku 20 až 64 let) připadá zhruba 30 lidí starších 65 let. Do roku 2050 by se ale tento podíl měl zdvojnásobit.
S podobnými změnami věkové struktury obyvatelstva se bude muset v dohledné budoucnosti vyrovnat řada zemí. Podle zmiňované studie Citibank by do roku 2050 měl narůst podíl lidí starších 65 let v populaci na 15 procent, přičemž v roce 2015 to bylo osm procent.
V Evropě je tento podíl ještě vyšší: v roce 2015 tvořili lidé starší 65 let 17 procent její populace, do roku 2050 bude jejich podíl vyšší než jedna čtvrtina lidí žijících v Evropě. Stárnutí populace také značně zasáhne Čínu, jelikož se naplno projeví důsledky politiky jednoho dítěte. Do roku 2050 bude 24 procent Číňanů starších 65 let, oproti 12 procentům v roce 2015.
Chybějí i privátní peníze
Ani soukromý sektor nemá v důchodovém systému pozitivní vyhlídky. Americké penzijní fondy podle Citibank disponují pouze 82 procenty finančních prostředků potřebných k pokrytí jejich závazků. Chybí jim přibližně 400 miliard dolarů. Vzhledem k významu americké ekonomiky, která je největší na světě, a její důležité roli na světových finančních trzích a v globální finanční struktuře by se tento deficit neměl brát na lehkou váhu.
Pro lepší pochopení hrozby, kterou tyto astronomické sumy chybějících peněz představují pro světovou ekonomiku, je vhodné připomenout náklady, jež musely některé země vynaložit na záchranu krachujících bank během ekonomické krize z let 2008-2009. Tržní hodnota dvou z největších britských bank, Royal Bank of Scotland a Lloyds Banking Group, byla v roce 2007 podle serveru Theconversation 64 a 33 miliard liber. I tak ale koncem roku 2009 musela britská vláda uvolnit 850 miliard liber (přes 24 bilionů korun) na to, aby zabránila kolapsu svého bankovního sektoru.
Důchody se topí ve finančních problémech a řada odborníků upozorňuje, že by se tato situace mohla stát spouštěčem další ekonomické krize. Jedná se o globální problém, jelikož se týká mnohých ekonomicky významných zemí. Jestli vlády a kontrolní úřady nezasáhnou, následky zřejmě opět ponesou hlavně daňoví poplatníci.
