Ve zbrusu novém experimentálním zařízení společnosti Danone nedaleko Paříže výzkumníci dávkují jogurt do kulovitých skleněných a plastových trubic, které mají napodobovat lidský trávicí trakt. Jakmile bakterie uvnitř systému prokážou, že jsou schopny přežít trávicí šťávy, přichází na řadu umělá inteligence, která prozkoumá jejich potenciální zdravotní přínosy.
Spotřebitele téměř dennodenně bombardují reklamy s tvrzeními o údajné síle probiotik. Majitel mlékárenských značek Activia a Actimel nyní sází na to, že nejnovější technologie přinesou odpovědi na to, které bakterie fungují v lidském těle nejlépe a proč to tak je. Tím by firma a její výrobky získaly vědeckou výhodu v době, kdy tržby mlékárenských firem váznou a spotřebitelé jsou vůči potravinám stále opatrnější. Informaci přinesla agentura Bloomberg.
„Dlouhodobá obchodní strategie společnosti Danone je do značné míry zaměřena na přeměnu mlékárenství,“ říká zástupce generálního ředitele a šéf financí firmy Jürgen Esser. Rozhodující podle něj je používání správných ingrediencí, dosažení blahodárných zdravotních účinků i toho, aby se vše dostalo ke spotřebiteli.
Žaludek za sto milionů
Ať už jde o začátek technologické revoluce v potravinářství, anebo jen o další střípek do skládačky chytrého marketingu, Danone změnu potřebuje. Tato 104 let stará francouzská společnost, kterou v současnosti řídí Francouz Antoine de Saint-Affrique, se již druhým rokem potýká s odbytem. Mlékárenská jednotka v sedmi z posledních devíti letech trpěla setrvalým poklesem prodejů.
Tržby v této divizi, která je největší částí společnosti a zahrnuje i rostlinná mléka jako Alpro, loni klesly o 4 procenta. Spotřebitelé v reakci na krizi životních nákladů totiž přešli k levnějším značkám. „Jediný způsob, jak může Danone oživit své podnikání, je investovat do lepšího produktu,“ říká Bruno Monteyne, analytik společnosti Bernstein.
Společnost Danone nyní sází na to, že její zkušenosti s mléčnými výrobky a vlastní rezervoár bakterií jí poskytnou výhodu před konkurenty, jako je například Nestlé. Laboratoře Danone navíc získaly přístup ke vzorkům pacientů a zdravotním záznamům, které může zpracovávat umělá inteligence. Ve hře je rovněž projekt s kalifornskou univerzitou v San Diegu, jehož cílem je analyzovat mikrobiom sto tisíc dobrovolníků.
Zdaňme víc sladké i slané, volá po změně DPH šéf britského Danone |
Danone utratilo za nové zařízení, které otevřelo v únoru, přibližně 100 milionů dolarů (2,2 miliardy Kč). Spojuje v sobě výzkumnou laboratoř, v níž se nachází sám umělý žaludek, laboratorní prostory i místo pro testování. Společnost Danone ovšem nedovoluje nikomu svůj vynález fotografovat, protože jeho fungování je přísně tajné. Zařízení simuluje vstřebávání potravy, pomáhá určit, kteří kandidáti snesou žaludeční kyseliny a enzymy, a hodnotí jejich schopnost usadit se ve střevech.
„Pokud zkoumáte probiotikum, hlavně musí přežít,“ vysvětluje Raish Oozeer, ředitel společnosti Danone pro výzkum mikrobiomu a probiotik. Slibné bakterie pak společnost nadále zkoumá, aby zjistila, jak reagují s vlákninou nebo vitaminy v potravinách. Poté přichází na řadu umělá inteligence. Ujme se hledání souvislostí mezi vybranými bakteriemi a zdravotními potížemi. Prochází vzorky stolice, anamnézy a dřívější vědecké poznatky a hledá souvislosti od hubnutí až po imunitu. Společnost Danone při tomto procesu těží z dat, která shromažďuje již mnoho let.
Stačí přidat džem
Firmu Danone založil Isaac Carasso, lékař z Balkánu, který začal prodávat jogurty do lékáren v Barceloně již v roce 1919. Společnost původně pojmenoval po svém synovi Danielovi, Danone znamená malý Daniel. V roce 1929 rozšířil své podnikání do Francie.
Během druhé světové války přesunul jeho syn Daniel firmu do USA a založil malý obchod s jogurty v New Yorku. Právě jeho napadlo, že by mohl přidával do obyčejných jogurtů trochu džemu. Sladší výrobek se stal téměř okamžitě hitem. Změna složení jogurtu byla ve své době i časech následujících příznačná pro souboj zdravých potravin a těch, na nichž se výrobci snažili co nejvíce vydělat. Po dlouhá léta lákaly společnosti spotřebitele na cukr, to však brzy přispělo k celosvětové epidemii obezity. Nyní přichází obrat tohoto trendu.
Většina mléčných výrobků Danone má nízký obsah cukru a soli, poukazuje společnost na své vysoké skóre v celosvětovém indexu výživy. Stejně tak jako ostatní velké potravinářské skupiny však Danone používá ve svých produktech přídatné látky jako kukuřičný škrob nebo umělá sladidla jako sukralózu, mnohdy spojovanou se špatnou činností střev.
Mikrobiom ovlivňuje hlavně strava, dejte si jogurt i kvašenou zeleninu |
„Je těžké dosáhnout jakékoli změny, aniž by se vycházelo vstříc masám,“ říká Isabelle Esserová, která má ve společnosti Danone na starosti výzkum a inovace. Tato inženýrka nastoupila do odvětví právě proto, že snila o tom, že by společnost jednoho dne mohla přijít s výrobkem, který by pomohl lidem s cukrovkou. „To, co budete brát každý den, nemá být pilulka, ale jídlo jako lék,“ dodává Esserová k současným cílům firmy. Slibuje, že časem značka vybuduje lidem buď imunitu, anebo zvýší jejich odolnost.
Nejde však jen o superjogurt. Věda by také mohla společnost Danone ochránit před některými přešlapy z minulosti. Před patnácti lety bylo společnosti v USA nařízeno změnit značení a marketing jogurtů Activia a mléčného nápoje DanActive a upustit od přehnaných zdravotních tvrzení. Danone muselo zaplatit pokutu 35 milionů dolarů (792 milionů Kč), aby odškodnilo zákazníky, kteří tvrdili, že její americká dceřiná společnost si účtuje přirážku za vědecká tvrzení, která nemůže doložit, například že její produkt ulevuje od zácpy. O rok později čelila společnost potížím v Evropské unii, kde regulační orgány rovněž přitvrdily v oblasti zdravotních tvrzení a následně omezily možnost inzerovat konkrétní přínosy jejich jogurtů.
„Pokud chceme, aby spotřebitelé považovali naše výrobky za lepší než ostatní, musíme se ujistit, že máme správné argumenty podložené vědou,“ říká finanční ředitel Esser. „Uvidíte, že se něco změní,“ uzavírá podle Bloombergu.
