Ani v době nejtěžších dopadů finanční krize na počátku letoška nešel výkon čínského hospodářství do záporu a země v prvním čtvrtletí rostla o 6,1 procenta. Tedy stejně jako Česko v nejlepších letech.
Přesto to neznamená, že by se krize Číně vyhnula. Na rozdíl od Západu s ní však umí podstatně účinněji bojovat a ve výsledku jí mohou velké vynucené změny v domácí ekonomice pomoci.
Vláda zavelí, deset milionů nezaměstnaných ubude
Pro boj s krizí je Čína ze své podstaty centrálně řízeného hospodářství ideálně vybavená. Opatření na podporu průmyslu a spotřeby mohou být provedena rychle, s jejich bolestivostí si nikdo hlavu neláme a jejich účinku navíc přispívá i jistá "uvědomělost" Číňanů.
"Během prvních tří měsíců krize se na dlažbě ocitlo asi dvacet milionů lidí. Něco jako sociální nebo zaměstnanecká politika ve středoevropském smyslu je tam neznámý pojem," říká Martin Kříž, ekonom a editor serveru cinsky.cz.
Hlavně menší továrny se proto kvůli téměř čtyřicetiprocentnímu propadu exportu na šetřící Západ zavřely, lidé se museli začít starat sami o sebe, ale státu ani podnikatelům nevznikly tak velké ztráty jako jejich protějškům v Evropě či USA. Číňané jsou také stále ochotni pracovat několik měsíců bez mzdy, pouze za zajištěné ubytování, stravování a dopravu do práce.
Když se potom čínská vláda rozhodla stimulovat domácí ekonomiku 586 miliardami dolarů, zhruba deset milionů Číňanů našlo zpět práci. Podpora jde hlavně do největších firem a infrastruktury, což může pomoci dalšímu růstu.
Země si velké útraty může dovolit, protože místo aby se potýkala se zadlužením státních financí, ve světě obvyklým, ostatním půjčuje. Je největším věřitelem Spojených států, které jí už dluží 800 miliard dolarů, a ve svých rezervách má zahraniční měny za 2,13 bilionu dolarů.
Čína posiluje export v Latinské Americe a na Blízkém východě
Navíc byla kvůli krizi donucena se více rozkročit, což znamená její větší stabilitu do budoucna. Vláda začala kromě exportu na Západ více podporovat spotřebu lidí, tedy domácí poptávku a obchod s dalšími regiony.
"Čína už posílena je. Diverzifikovala svůj export, vedle západních zemí se více orientuje na Latinskou Ameriku, Blízký východ a zbytek Asie," dodává Kříž. Na větší útraty běžných lidí a rozšíření střední třídy obyvatel si podle něj sice země ještě deset až patnáct let počká, ale i to přijde. Číňané (hlavně firmy) už letos koupili prakticky stejné množství aut jako Američané.
Nárůst spotřeby s sebou přinese hlad po surovinách a, ačkoli to dnes tak nevypadá, růst jejich cen. To jsou nebezpečí, kterým bude čelit západní svět včetně Česka, a pokud by růst Číny byl příliš rychlý, může zbrzdit přes drahou ropu či vzácné kovy i zotavování Evropy.
Přesto nad Čínou nevychází jen slunce. Svůj osud totiž pevně spojila se Spojenými státy, hlavně se silou dolaru. Pokud by se v USA rozpoutala inflace, přijde o část svých peněz a Američané si elegantně odepíší kus dluhu. Čína má tedy zájem, aby její "spojenec“ dobře fungoval. A to není vůbec jisté.
