Američané zatím letos uvalili cla na čínské zboží v hodnotě 50 miliard dolarů. Čína odpověděla stejně. Ve druhé vlně zasáhla vyšší cla uhlí, zdravotnické přístroje, auta, autobusy a další zboží.
Peking však s postupem USA nesouhlasí, považuje jej za porušení pravidel Světové obchodní organizace a chystá se u této instituce podat stížnost.
Cla zvýšily USA přes stížnosti mnohých firem z oblasti průmyslu, které upozorňovaly na negativní důsledky, uvedla BBC. Skrze Americkou obchodní komoru podniky vzkázaly zástupcům ve Washingtonu, že další zvýšení cen nebudou schopny absorbovat bez zvýšení cen zboží pro americké spotřebitele.
Celková hodnota zboží, na které se cla vztahují, nicméně přesto zatím zdaleka nedosahuje sumy, o níž mluvil prezident Donald Trump v červenci. Tehdy vyhrožoval, že cla uvalí na veškeré čínské zboží, což by postihlo obchod za 500 miliard dolarů.
Ekonomové se přesto obávají, že současná celní politika může ublížit ekonomikám některých jihoasijských zemí jako je Malajsie či Singapur. Právě odtud totiž pochází často díly, z nichž se v Číně finálně kompletují výrobky na vývoz.
Obchodní válka navíc pokračuje a zdá se, že není u konce. V pondělí Trump oznámil úmysl jít až na zmíněných 500 miliard dolarů.
Minulý týden už přitom hovořil o třetím kole, v rámci něhož by cla navýšil na zboží za dalších 200 miliard. Seznam zahrnuje zboží jako jsou potraviny, spotřební zboží, minerály či kabelky. Čítá celkem šest tisíc položek. Čína uvedla, že odpoví dalšími cly za 60 miliard dolarů na americký import.
Pokud bude obchodní válka pokračovat, bude pro Čínu těžké řídit se pravidlem „oko za oko, zub za zub“. Dovoz z Číny do USA je totiž mnohem vyšší než obchod opačným směrem.
