Už devátým rokem je Čína největším obchodním partnerem Afriky. Pumpuje peníze do nejrůznějších odvětví černého kontinentu. A je to znát. Díky finanční podpoře z východu mohly vzniknout projekty jako ugandská dálnice spojující hlavní město Kampala s mezinárodním letištěm Entebbe nebo nová moderní železnice v Keni, která vede z metropole Nairobi do Mombasy na pobřeží Indického oceánu.
Začátkem září se v Pekingu začaly čínsko-africké vztahy proplétat ještě těsněji. V hlavním městě hostí prezident Si Ťin-pching lídry z více než padesáti afrických zemí. Fórum čínsko-africké spolupráce (FOCAC), které se koná jednou za tři roky, zahájili pořadatelé v pondělí. Stejně jako na posledním summitu v roce 2015, Čína přislíbila dalších 60 miliard dolarů na projekty v Africe. Si Ťin-pching také odepsal část dluhu některých chudších afrických států.
Investice v číslech
Stejně jako loni zahrnuje balíček 15 miliard dolarů ve formě přímé pomoci, bezúročných a zvýhodněných půjček, úvěry ve výši 20 miliard dolarů, speciální čínsko-africký rozvojový fond v hodnotě deseti miliard dolarů a speciální fond pro dovoz z Afriky v hodnotě pěti miliard dolarů. Čína bude také podle prezidenta Sia pobízet čínské firmy, aby investovaly v průběhu příštích tří let na africkém kontinentu nejméně deset miliard dolarů.
To je pouze zlomek toho, kolik Čína do rozvoje a pomoci africkým zemím investuje. Od roku 2000 do roku 2016 dosáhly podle expertů z Univerzity Johnse Hopkinse v USA čínské půjčky africkým zemím 125 miliard dolarů.
Podle studie společnosti McKinsey z roku 2017 roste obchod mezi zeměmi meziročně o 20 procent, v posledních letech až o 40 procent.
Obavy ze zadlužení
Přesto jsou někteří experti k vysoké čínské angažovanosti kritičtí a upozorňují na to, že se hostitelské země příliš zadlužují a půjčky nebudou schopné splácet. „Navzdory vysoké míře chybějící infrastruktury na kontinentu existují obavy, že se možnosti afrických zemí stavět „na dluh“ brzy rozplynou,“ cituje server BBC ekonoma Jeremyho Stevense.
Čínské aktivity v Africe jsou dlouhodobě terčem kritiky především západních zemí. Ty tvrdí, že chce Čína africké státy dostat pod svůj politický vliv a že jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. „Mnoho lidí je z Číny nervózních. Ale já ne. Myslím si, že Čína je přítel Afriky,“ řekl pro BBC nigerijský ministr zemědělství Akinwumi Adesina.
Peking rovněž čelí výtkám, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí, nebo že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.
Kdo utiší energetický hlad černého kontinentu? Hlásí se Čína a Rusko |
Prezident Si Ťin-pching dnes zdůraznil, že čínské investice nepřinášejí žádné politické podmínky. Vyzval také vedení čínských firem v Africe, aby dbalo na to, že jejich investice budou sloužit pro blaho místních obyvatel. „Doufám, že naši podnikatelé budou jednat odpovědně vůči místní společnosti a že budou respektovat místní kulturu a tradice. Doufám také, že budou více pracovat na zaškolení místních zaměstnanců, zlepšení života místních lidí a budou klást větší důraz na životní prostředí,“ dodal Si.
