Česko patří spíše do východní než západní Evropy, ukázalo porovnání mezd

  13:09aktualizováno  13:09
Roční průměrná mzda v Česku v roce 2014 činila necelých 345 000 korun, tedy 37 procent průměru Evropské unie. Ve výši průměrné mzdy tak byla ČR na 19. místě mezi evropskými zeměmi. Nejvyšší mzdy jsou v Lucembursku, Dánsku nebo Irsku. Naopak nejnižší mzdy jsou v Bulharsku nebo Rumunsku. Informovali o tom zástupci Českého statistického úřadu.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš ProcházkaMAFRA

Úroveň mezd je v Česku podle statistiků nižší, než odpovídá její hospodářské výkonnosti. Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 000 korun, novější údaje zatím Eurostat nezpracoval, nicméně platy v Česku začaly po letech stagnace výrazněji růst až letos (více čtete zde). Obecně v ČR platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, mediánová mzda (polovina lidí má nižší, polovina vyšší plat) je však jen mírně nižší než průměrná.

„Česká republika je podle těchto statistik vcelku standardní evropskou ekonomikou, v žádném třídění nevyčnívá, ale patří spíše do východní než západní části Evropy,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Kupní síla průměrné mzdy v ČR je přitom na úrovni 59 procent průměru EU. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly (tedy s ohledem k místním cenám) byl v Česku v roce 2014 dokonce na 86 procentech průměru EU (v roce 2015 pak na 87 procentech). Na základě tohoto ukazatele je tak Česko nejbohatší z postkomunistických zemí a předběhlo již i některé státy jižní Evropy (viz tabulka zde).


„Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ uvedl Holý. Podobně jako Česko je na tom podle něj Litva. „Dalo by se tedy říci, že Češi a Litevci jsou dříči, kteří zvyšují HDP, ale berou za to nižší mzdy,“ dodal.

Česko podle údajů patří k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci. ČR je přitom na tom podobně jako Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii. „ČR tak není rovnostářská země. Máme širší distribuci mezd. Největší nerovnosti jsou v nejchudších ekonomikách,“ uvedl Holý.

Roční průměrné mzdy (Kč) v evropských státech (rok 2014) a pozice v HDP na obyvatele v PPS (EU=100)
ZeměRoční mzdaVýkon HDP
Bulharsko158 48046
Makedonie181 30536
Rumunsko183 70055
Srbsko193 25437
Litva242 89675
Maďarsko284 36168
Turecko285 29753
Lotyšsko294 98964
Polsko318 75068
Slovensko334 66477
Česko344 76886
Estonsko370 59476
Portugalsko476 23877
Malta600 05486
Slovinsko619 71383
Kypr693 58481
Španělsko754 12990
EU929 900100
Itálie950 05496
Francie993 556106
Británie1 082 487109
Německo1 126 953125
Rakousko1 167 179130
Nizozemsko1 197 768131
Island1 214 618118
Finsko1 231 331111
Švédsko1 234 387124
Belgie1 258 368120
Irsko1 266 243137
Dánsko1 520 840127
Norsko1 619 711175
Lucembursko1 624 695267
Švýcarsko1 986 065163

Zdroj: databáze Eurostatu, k datu 9. 12. 2016; odvětví průmyslu, stavebnictví a služeb (bez veřejné správy a obrany), podniky a organizace s 10 a více zaměstnanci; přepočet do Kč provedl ČSÚ (kurz 27,533). HDP PPS je za rok 2014 z databáze Eurostatu

Podle indexu nákladů práce mzdy v západoevropských zemích přitom rostou v posledních letech pomaleji, upozornili statistici. Postupně se tak sbližují s úrovní výplat v dalších státech EU. Od roku 2008 podle údajů ČSÚ stouply hodinové mzdové náklady například v Bulharsku reálně o 65 procent, v Rumunsku o 39 procent, v Česku pak o 17 procent. V Německu to přitom bylo jen o osm procent a například v Portugalsku klesly o 12 procent. V celé EU se náklady na mzdy zvýšily o tři procenta.

Dat sběr v EU prováděl Eurostat na základě sociálního nařízení EU. Úřad získal záznamy o 127 milionech zaměstnanců. V rámci sběru dat Eurostat nesledoval plošně zemědělství a nepovinně údaje poskytovala veřejná správa a podniky menší než s deseti zaměstnanci. Data neobsahují údaje za Chorvatsko a Řecko. Navíc nezohledňují počet odpracovaných hodin v jednotlivých státech.

Autoři: ,

Nejčtenější

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

Demagogie, na kterou doplatí všichni, kritizují umělci návrh autorského zákona

Petr Janda

Senát v prosinci schválil návrh změny autorského zákona, podle kterého by za užití hudby už nemusely některé provozovny...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

Vodafone má problém: Huawei

Ilustrační snímek

Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI), což je nezisková organizace, která má ve štítu standardizaci...

Karneval kapitalismu bez světových lídrů. Účast odřekli Macron i Trump

Paprsky slunce pronikají logem světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu (27. ledna 2011)

Na Světovém ekonomickém fóru, které se každoročně koná příští týden ve švýcarském Davosu, se neukáží někteří přední...

Čína se opřela do gigantů. Označili Tchaj-wan a Hongkong za samostatné

Ilustrační foto

Čínská akademie sociálních věd plánovala, že se v lednu opře do některých z největších světových firem. S odvoláním na...

Najdete na iDNES.cz