Kvůli pomalejšímu navyšování sazeb není vyloučené, že se Amerika bude muset smířit s rychlým růstem cen po delší dobu. V rozhovoru pro iDNES.cz to uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. „Návrat k dvouprocentnímu cíli plánují bankéři z Fedu až v roce 2025. Může se však stát, že se vlivem událostí návrat na cíl vzdálí o měsíce či o více než rok,“ odhadoval v rozhovoru Tyleček.
Americká centrální banka na svém březnovém zasedání rozhodla o nižším růstu úrokových sazeb, než na který trh sázel ještě před krachy tamních bank. Místo předpokládaného půlprocentního bodu je zvedla jen o čtvrt. „Fed zmínil, že je bankovní systém zdravý a odolný. Nicméně Powell připustil, že bankéři zvažovali cyklus zvedání úroků pozastavit,“ doplnil pro iDNES.cz Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.
Fed polevil v utahování šroubů, zvedl úrok jen o čtvrt procentního bodu |
Ve zprávě ke zvýšení sazeb Fed uvedl, že rozhodnutí bylo jednomyslné. Analytici si zároveň všimli mírnější rétoriky ze strany Fedu. Centrální banka se totiž od dřívějšího zdůrazňování potřeby „pokračujícího zvyšování sazeb“, posunula k měkčím výrokům, že „další zpřísnění politiky by mohlo být vhodné“.
Odvážnější byla ve svém rozhodování Evropská centrální banka (ECB). Ta na březnovém zasedání základní úrokovou sazbu zvýšila rovnou o půl procentního bodu. Banka ve svém oznámení poté uvedla, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Už ale nedodala, že bude úroky dál zvyšovat.
I tak ale podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma společnosti Generali Investments CEE, nelze hovořit o tom, že by centrální banky přímo polevovaly v boji s inflací. „ECB i Fed své úroky v březnu dále zvýšily, o polevování v boji s inflací tak zatím nelze hovořit, další rozhodování o úrokových sazbách bude na pořadu dne až v prvním květnovém týdnu,“ připomněl.
Změna v taktice
Sazby sice obě centrální banky zvedly, do jejich rozhodování se ale dění v bankovním sektoru zakouslo. „Na začátku března představitelé Fedu naznačovali, že by vzhledem k vývoji inflace měli zvednout sazby o půl procentního bodu a postupně je zvýšit až na dohled šesti procent. Pak nastala nervozita v bankovním sektoru a Fed zvýšil sazby o čtvrt procentního bodu. Vedení Fedu v prohlášení naznačilo, že další výrazné zvyšování sazeb už neplánuje,“ vysvětlil Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky.
Zpomalení růstu sazeb podle ekonomů ještě samo o sobě nemusí nutně znamenat, že se pokles inflace vzdálil. Banky totiž vlivem nervozity na trhu budou možná méně ochotné půjčovat peníze, což sníží objem peněz v oběhu a pomůže tlumit inflaci. Nervozita s opatrností tak odpracují to, co by jinak zařídily vyšší úroky.
„Celkový tlak na pokles inflace může být ve výsledku podobný, jaký centrální banky plánovaly doposud,“ doplnil Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Tlumení inflace zůstává prioritou. Zatím
I přes změnu rétoriky a v případě Fedu také nižší růst sazeb centrální banky nadále tvrdí, že porážka inflace pro ně zůstává cílem číslo jedna a že sazby snižovat nebudou.
„Naopak trh, hlavně v USA, očekává, že prioritou bude finanční stabilita a v dohledné době dojde k výraznému snížení sazeb,“ nastiňuje dva scénáře dalšího vývoje Sklenář. Dodává, že zástupci Fedu zároveň uvedli, že situace v bankovním sektoru bude jeden z faktorů při rozhodování o úrokových sazbách.
Kdyby nakonec měl trh pravdu, snížení inflace by se vzdálilo. „Pokud centrální banky v rozmezí třech až šesti měsíců přistoupí ke snížení sazeb i bez výrazného zpomalení inflace, znamenalo by to už změnu pořadí cílů a upřednostnění finanční stability před inflací. Výsledkem by bylo, že zvýšená inflace v ekonomice zůstane déle,“ vysvětlil Sklenář.
