Nezvyklý úkaz se nejčastěji objevuje na obloze v týdnech okolo letního slunovratu, který nastane za necelý týden. „Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 kilometrů nad Zemí, a to v důsledku nabalování ledu na částice zejména meteorického prachu vysoko v mezosféře,“ uvedl astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Ranní Noční svítící oblaka na Myslíku. (14. června 2024) | foto: Jiří Hlisnikovský
Oblačnost je velice řídká a lze ji spatřit pouze po západu Slunce, které ji nasvítí zespodu v době soumraku nebo rozbřesku. Její viditelnost letos významně ovlivnila taktéž sluneční aktivita, která je vysoká (maximum se očekává v roce 2025).
„Vysoké vrstvy zemské atmosféry tedy nemají tak stabilní podmínky pro vznik NLC jako v minulých letech,“ doplnil Horálek. I přesto by se podmínky měly dle jeho názoru občas ustálit. Zvláště v těch dnech, kdy Slunce neprodukuje erupce naším směrem.
Český astrofotograf zachytil kometu nad Slovenskem, snímek publikovala NASA |
Noční oblaky mohou lidé zkusit pozorovat mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2:00 a 4:00 – vždy na severu, resp. mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Nesvítí totiž podle slov Horálka vlastním světlem a jejich zář je způsobena rozptylem slunečního světla, které je v inkriminovaných hodinách nasvětluje odspodu. Vypadají proto jako zářící pavučinky a mohou někdy nabídnout opravdu majestátní divadlo.
Zájemci, kteří jev chtějí pozorovat, mohou v daných časech sledovat webové kamery. Pokud tuto oblačnost uvidí na snímcích, mohou jít noční svítící oblaka pozorovat ven.
