Kabinet kancléře Karla Nehammera v únoru oznámil dlouho připravovanou ofenzivu v oblasti bydlení a výstavby. V pondělí ministři představili balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24 miliard Kč). Ten má podpořit výstavbu dvaceti tisíc nových bytových jednotek a rekonstrukci pěti tisíc dalších. Součástí balíčku je ale i daň za neobsazenost – o té by měly mít spolkové země možnost v budoucnu rozhodovat samy.
Vláda předpokládá, že poplatky za neobsazenost bytu by donutily majitele rychleji pronajmout či prodat své nemovitosti a přispěly by tak k většímu množství dostupných bytů na trhu. Vídeň by takovou možnost uvítala.
Daň z nemovitosti ve Zlíně narostla na čtyřnásobek, zvedlo ji město i stát |
Hospodářská komora hlavního města odhaduje, že mezi roky 2018 a 2025 se jen ve Vídni dokončí kolem 34 000 bytů, ve kterých ale nikdo hned bydlet nezačne. „I když v metropoli byly již před rokem 2018 volné byty, takové množství neobsazených bytů odpovídá velikosti Villachu.“ řekl webu der Standard.at odborník na bydlení Thomas Ritt s odkazem na druhé největší korutanské město.
Specialista na bydlení společnosti Wifo Michael Klien upozorňuje, že v této problematice existuje jen minimum přesných informací. V diskusích se nejčastěji zmiňuje britská studie uvádějící, že ve městech, které sankci za nepronajímání volných bytů zavedly, klesla míra neobsazenosti o třináct procent. Míra neobsazenosti v ní bere v úvahu byty, v nichž není déle než šest měsíců nikdo evidován.
Existují však překážky
Podle rakouského statistického úřadu je momentálně v zemi 635 tisíc prázdných bytů, které by mohly pojmout 1,3 milionu lidí. Odborníci však tento údaj považují za nepřesný. Statistici pro své analýzy používají matriční knihu a registr budov a bytů. Oba tyto registry však v lepším případě poskytují jen hrubý odhad, nikoli přesné údaje.
Podle slov ekonomky Sofie Waltlové z univerzity v Cambridgi, která se specializuje na trh s bydlením, je největší překážkou právě chybějící fundovaný průzkum neobsazených bytů. „Je těžké ověřit, zda je byt skutečně prázdný, zda ho někdo využívá jako druhý domov nebo slouží pouze jednou ročně na týdenní lyžařské dovolené,“ říká Waltlová.
Krize na německém trhu s realitami má první oběti, jsou jimi developeři |
Přesnější údaje zachycuje například Innsbruck. V hlavním městě Tyrolska se evidencí neobsazených bytů zabývá samostatné oddělení, mimo jiné i proto, aby bylo možné kontrolovat krátkodobé pronájmy přes Airbnb, uvádí rakouský web.
Druhou otázkou pak zůstává, jak vysoká by případná „daň z nepronájmu“ měla být. Vídeňská daň z 80. let, kterou nejvyšší soud zrušil jako příliš vysokou, by se nyní po očištění o inflaci pohybovala kolem třinácti eur, tedy asi 325 korun za metr čtvereční. To by hrubým přepočtem znamenalo, že za nepronajatý stometrový byt tak musel majitel měsíčně státu odvádět v přepočtu 32 500 korun měsíčně. I když s takto extrémním zpoplatněním se podle odborníků nyní nepočítá.
Aby vláda pomohla financovat první bydlení, odstraňuje například poplatek za vklad do katastru nemovitostí a další platby spojené s výstavbou. To by podle kancléře Nehammera mělo lidem, kteří si první bydlení pořizují, pomoci ve finále ušetřit až 11 500 eur (278 tisíc Kč).
Dalším krokem jsou levné úvěry na bydlení, kterými mají jednotlivé spolkové země podpořit zájem o koupi bytu či pronájem.
