Jediné víno by si na mezinárodním klání vysloužilo stříbrnou medaili. Další čtyři by sice těsně získala bronz, ne však bez výhrad. Ostatní skončila s verdiktem „průměrné nebo podprůměrné komerční víno“. A dvě vína musela být z hodnocení vyřazena. „Takové víno bych v restauraci vrátil a naší kontrolou by neprošlo,“ řekl o nich Marek Šťastný z potravinářské inspekce (aniž by věděl, o které značky jde).
Podle degustátorů má horší kvalitu v mnoha případech na svědomí špatné skladování v obchodech. Jejich rada pro zákazníka zní jednoduše: nekupovat víno v obchodech, kde nemají dobré podmínky na uskladnění. „Raději si přidejte dvacet korun a kupte si víno od člověka, který ví, jak s ním zacházet,“ radí profesor Malík.
Poradit laikovi, jak takové odborníky poznat, už tak jednoduché není. „Když jsem v jedné malé vinotéce položením ruky na lahve, které ležely těsně pod zdrojem světla, odhadla, že budou mít tak 37 stupňů, a upozornila na to prodavačku, dostalo se mi odpovědi: Teplota vínu nevadí, vadí světlo,“ uvádí svou zkušenost inspektorka Miroslava Dundelová. To je samozřejmě nesmysl, vysoká teplota urychluje proces dozrávání.
Optimální teplota pro skladování vína je kolem 15 stupňů, ale ještě horší než vysoká teplota jsou její výkyvy. „Když bude mít víno stabilně osmnáct, nevadí to tak, jako když to bude jednou třicet a jednou patnáct,“ říká její kolega Marek Šťastný a dodává, že všechny vady nelze svádět na špatné skladování: „Pokud má víno od počátku nějaké oxidativní tóny, pak špatným skladováním se pochopitelně zvýrazní. Důležitější je, jak vinař s hrozny zacházel.“
Ryzlink vlašský: od nejlepšího k nejhoršímu
| Vítěz testu: Ryzlink vlašský 2000 Pozdní sběr (-14, velmi dobré, stříbrná medaile) Révové víno s přívlastkem, Moravíno Valtice, oblast Podluží, obec Hrušky, trať Ovčačka, 144 Kč (vinotéka Sv. Urbana). Nejlépe hodnocené víno bez výrazných chyb ve vůni a chuti. Vynikající čirá barva. Chuť v porovnání s vůní není tak výrazná. Víno je však dostatečně plné, vyzrálé a má sympatickou ryzlinkovou dochuť. |
| Ryzlink vlašský 2000 Pozdní sběr (-19, velmi dobré, bronzová medaile) Révové víno s přívlastkem, Mikros-Vín Mikulov, mikulovská oblast, obec Březí, vinice Liščí vrch, 217 Kč (vinotéka Vinodirect). Záblesk odrůdové vůně ještě umocňuje sympatický aspekt ovocno-medového aroma. Víno má průměrný extrakt, velmi dobrou kvalitu i intenzitu chuti a vyrovnanou harmonii. |
|
Ryzlink vlašský 2000 Pozdní sběr (-19, velmi dobré, bronzová medaile) |
| Ryzlink vlašský 2000 (-19, velmi dobré, bronzová medaile) Odrůdové víno jakostní, Znovín Znojmo se sídlem v Šatově, znojemská oblast, obec Horní Dunajovice, vin. trať Frédy, 116 Kč (vinotéka Cellarius). Vyzrálá, celkem příjemná vůně, avšak s náznakem prahové koncentrace sirovodíku. Komerčně zdařilý vzorek odrůdového vlašáku. |
| Ryzlink vlašský 2000 Kabinet (-20, velmi dobré, bronzová medaile) Révové víno s přívlastkem, ZD Sedlec u Mikulova, mikulovská oblast, obec Sedlec, trať Kozel, 124 Kč (vinotéka Cellarius). Na tuto odrůdu netypická muškátová vůně. V chuti plné, vyrovnané víno, i když v doznívání trochu „pálí“ alkohol. Celkový dojem z vína je dobrý. |
| Ryzlink vlašský 2000 Kabinet (-22, dobré) Révové víno s přívlastkem, Vinařství Holánek Ivaň, mikulovská oblast, vinař. oblast Ivaň, 149,90 Kč (Tesco). Náznak odrůdové vůně. Díky vyšším kyselinám, mezi nimiž se prosazuje kyselina jablečná, je víno hravé a svěží. Rozpačitá, mírně hořká dochuť. Průměrný komerční Ryzlink vlašský. |
|
Ryzlink vlašský 2000 (-22, dobré) |
| Ryzlink vlašský 2000 Kabinet (-23, dobré) Révové víno s přívlastkem, ing. Miloš Michlovský, CSc. Rakvice, Vinselekt Michlovský, mikulovská oblast, obec Perná, trať Věstonsko, 125,90 Kč (Tesco). Slabší barva. Víno z diskutabilní suroviny. Mírně zoxidovaný produkt, pravděpodobně výsledek nesprávného skladování. Víno se však ve sklenici postupně „otvírá“. |
| Ryzlink vlašský 2000 (-26, dobré) Odrůdové víno jakostní, Neoklas Šardice, kyjovská oblast, 63 Kč (vinotéka Krejčí prodej vín). Velmi dobrá čirost, žlutozelenkavá barva. Trávová vůně (víno pravděpodobně pochází z nedostatečně vyzrálých hroznů). Krátká chuť a perzistence. Chuť je navíc neharmonická. Průměrné komerční víno. |
|
Ryzlink vlašský 2000 (-36, přijatelné) |
| Ryzlink vlašský 2000 (-38, přijatelné) Odrůdové víno jakostní, Vinium Velké Pavlovice, velkopavlovická oblast, 51,90 Kč (Globus). Sytější barva avizuje pokročilou oxidaci vína. Ve vůni nečisté, zatuchlé, zadušené, mdlé. Vyšší koncentrace acetaldehydu (pravděpodobně vyšší kvasné teploty). Je cítit po stařině, navíc má nahořklou dochuť. |
| Ryzlink vlašský 2000 (-39, přijatelné) Odrůdové víno jakostní, Vinium Velké Pavlovice, řada Vinium exclusive, velkopavlovická oblast, obec Vrbice, trať Babí hora, 65,90 Kč (Globus). Ve vůni zadušené, mírně zatuchlé, aroma nedostatečné. Navíc má krátkou, štíhlou a řídkou chuť. Víno je příliš uzavřené vlivem vyššího SO2. V dochuti mléčné, hořké a pálivé tóny. |
| Ryzlink vlašský 2000 (-44, nepřijatelné) Odrůdové víno jakostní, Víno Bzenec pro DIOS Trading, velkopavlovická oblast, 64,90 Kč (Delvita). Ani tento vzorek nepřinese potěšení. Víno je v pokročilém stadiu oxidace. Je cítit po stařině, má vysokou koncentraci aldehydů, kyseliny mléčné, vyznačuje se hrubostí. |
|
Igari Olaszrizling 2000 (diskvalifikováno, nepřijatelné) |
| Ryzlink vlašský 2000 Kabinet (diskvalifikováno, nepřijatelné) Révové víno s přívlastkem, Neoklas Šardice, mutěnická oblast, obec Šardice, trať Červenice, 116 Kč (vinotéka Cellarius). Degradovaná struktura vůně i chuti vína. Vysoká koncentrace prchavých kyselin, nabouraná duše i tělo vína. Nepitelný produkt, nelze doporučit ke konzumaci. Z vína totiž musí mít člověk radost... |
| Hodnocení Vedelovým systémem se používá na mezinárodních vinařských soutěžích. Spočívá v tom, že nedostatky jsou penalizovány trestnými body. Čím více jich je, tím je víno horší. Velkou zlatou medaili získávají vína, která mají 0-3 body, zlatou 4-8 bodů, stříbrnou 9-14 a bronzovou 15-21 penalizačních bodů. Celková známka vyjadřuje počet trestných bodů, které víno získalo při posuzování vzhledu, vůně, chuti a celkového dojmu jednotlivých degustátorů. Slovní hodnocení shrnul z degustačních lístků vedoucí komise Fedor Malík. |
Co je co
Odrůdové víno jakostní na rozdíl od jakostního známkového, které je směsí několika odrůd, je vyrobeno z jedné odrůdy, respektive alespoň 85 % vína musí být vyrobeno z odrůdy uvedené na obalu. Víno s přívlastkem je o něco kvalitnější než jakostní, protože se vyrábí ze sladších hroznů. Podle výše cukernatosti se pak označuje přívlastkem: kabinet (19), pozdní sběr (21), výběr z hroznů (24) nebo výběr z bobulí (27 stupňů). Z nejsladších hroznů se pak vyrábějí slámová a ledová vína.
Na etiketách přívlastkových vín se kromě výrobce ještě uvádí, z jaké vinařské oblasti, obce a viniční trati pocházejí, a ročník sklizně. Ve vinařském moravském regionu rozlišujeme tyto vinařské oblasti: brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží. Vinařské obce tvoří katastrální území obcí a viniční tratě pak označují území, které může zasahovat více vinařských obcí.
| plné víno - bohaté víno s příjemnou harmonií všech složek štíhlé víno - s nízkým obsahem extraktu dochuť - chuťový vjem, který zůstává v ústech po polknutí odrůdová vůně - typická pro danou odrůdu extrakt - látky, které zůstanou po odpaření vody sirovodík - vzniká reakcí vodíku se sírou a dává vínu zápach po zkažených vejcích oxidace - stykem se vzduchem se znehodnocuje chuť, barva i vůně vína aldehydy - organické sloučeniny vznikají oxidací alkoholů, nebezpečný je acetylaldehyd, který působením vzdušného kyslíku oxiduje stařina - víno je za vrcholem vývoje, ztratilo svou svěžest buket - kombinace vůní pitelné víno - příjemně se pije aroma vína - vonné a chuťové látky ve víně krátká chuť - chuťový vjem po polknutí velmi rychle mizí uzavřené víno - nevýrazné chuti a vůně primární buket - vůně, které přecházejí do vína z hroznů sekundární buket - vzniká při kvašení a zrání vína |
Ryzlink vlašský nepochází z Vlach
Synonyma: Graševina, Grašica, Italijanski rizling, Laški rizling, Olaszrizling, Petracine, Petit riesling, Riesling blanc, Riesling Italico, Riesling italien blanc, Welschriesling.
Vlašský ryzlink je nevlastní a „chudší“ bratr Ryzlinku rýnského, s nímž ho však geneticky, ani historicky nic nespojuje. I přes svůj „italský“ přívlastek je málo pravděpodobné, že pochází z Itálie. Například Goethe o něm tvrdil, že se zrodil v Champagni a odtud se rozšířil do Porýní. V 19. století už tuto odrůdu pěstovali v Štýrsku, Dolním Rakousku a Uhersku.
Na Moravě se Ryzlink vlašský začal pěstovat na počátku dvacátého století a dnes je s dvanácti procenty vinic třetí nejpěstovanější odrůdou Vitis vinifera v České republice (po Veltlínském zeleném a Müller Thurgau). V českém regionu se nepěstuje, přece jen tam má méně slunce.
Nejvíce vinohradů s vlašským ryzlinkem se nachází v mikulovské vinařské oblasti a na Podluží. Ve světě se s oblibou a úspěchem pěstuje v Rakousku, Maďarsku, Chorvatsku a Slovinsku, pronikl i do Bulharska, Rumunska a Moldavska. V Itálii se pěstuje pod názvem Riesling Italico na ploše 2400 hektarů. Ojediněle se s ním můžete setkat i v Jižní Americe, Kalifornii a Austrálii.
Ryzlink vlašský je vděčná odrůda. Nemá zvláštní nároky na půdu, miluje však sluncem prohřáté jižní svahy. Je dost odolný vůči zimním i jarním mrazům, méně už však odolává plísňovým chorobám. Spolehlivě a dobře rodí. Výnosy 80 až 100 hektolitrů vína z hektaru nejsou ničím výjimečným. I když často nedosahuje vysoké cukernatosti moštu, vína mají výrazný buket a plnost.
Vyšší obsah kyselin zajišťuje dlouhodobě svěžest vína. Mladé „vlašáky“ se vyznačují světlejší, zelenkavě nažloutlou barvou, která zráním ještě zvýrazní. Ležením v lahvích se zušlechťuje i jeho zpočátku neduživá vůně. Rovněž chuť získává časem na důstojnosti a eleganci. Extraktivní chuťový „ocásek“ vyvolá u zákazníka skoro zaručeně úsměv na tváři...
|
Jak chutnal vítěz testu Jiřímu Pavlicovi Jak hodnotíte vítěze? |
V posledních letech nás navíc překvapují i nádherná přírodně sladká vína (suché bobulové výběry, slámová a ledová vína) Ryzlinku vlašského. Nemusíme za nimi jezdit do Burgenlandu, chorvatského Kutjeva či slovinské Ornože, rodí se i pod rukama vinohradníků a vinařů na jižní Moravě.
V porotě nezasedl nikdo z výrobců
Třetí kolo tradičního testu vín, které MF DNES pořádá pravidelně v Národním salonu vín ve Valticích, bylo věnováno odrůdě Ryzlink vlašský ročník 2000. Do souboru bylo zahrnuto patnáct lahví 0,75 l nakoupených v pražských hypermarketech a vinotékách - osm odrůdových jakostních, sedm přívlastkových. Převážná většina pocházela z moravských vinic, jeden vzorek byl z Maďarska a jeden ze Slovenska.
Porotu tvořilo devět proškolených degustátorů, kteří prošli degustátorskými zkouškami podle evropských norem. Hodnocení se jako obvykle nezúčastnil nikdo z vinařů, jehož výrobek byl zahrnut v testu. Komisi předsedal a slovní hodnocení jednotlivých porotců shrnul profesor Fedor Malík, který přednáší o víně na Chemickotechnologické fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Všichni hodnotili anonymně, nikdo neznal skladbu vzorků, ani zda se jedná o víno jakostní nebo přívlastkové.
Hodnotilo se opět tzv. Vedelovým systémem, který se používá na mezinárodních soutěžích, kde se udělují medaile. Nedostatky penalizuje trestnými body. Čím menší je počet záporných bodů, tím je víno lepší. Celková známka, která je součtem bodů za posouzení vzhledu, vůně, chuti a celkového dojmu, vznikne po vyškrtání všech krajních hodnot jednotlivých hodnotitelů.
Vína hodnotili: Bařina Roman (sklepmistr, Roztoky u Prahy), Dundelová Miroslava (inspektor ČZPI, Brno), Gala Jaromír (vinař, Mikulov), Malík Fedor (enolog, Bratislava), Nepraš Radomír (vinař a předseda Národního salonu vín, Valtice), Oslzlý Václav (vedoucí vinařské výroby, Velké Bílovice), Půček Ladislav (obchodník s vínem, Zlín), Šupina Miroslav (odborný konzultant a školitel v oboru víno, Brno), Šťastný Marek (inspektor ČZPI, Valtice).
