Když přeskočí jiskra, může být tričko za pár sekund v plamenech a s ním i ten, kdo ho má na sobě. Co je ale horší? Když oblečení chytne velkým plamenem a hoří rychle, nebo když oheň jen tak skomírá? Laik by možná řekl "menší oheň - menší nebezpečí". Ale není to tak.
Nebezpečné jsou obě varianty, druhá je ale horší. Když materiál nehoří, ale taví se, může se snadno přiškvařit na kůži a způsobit vážný úraz, který se velmi obtížně hojí.
"Největším problémem u dětského oblečení je, když se při hoření syntetická textilie nataví a přilepí na kůži. Hořící kousky navíc odpadávají a mohou způsobit požár," říká Vladimír Štork z brněnského Textilního zkušebního ústavu, který pro MF DNES provedl test 18 vzorků dupaček, nočního prádla a triček. Nehledali jsme v něm výrobky, které nesplňují předpisy, pouze jsme chtěli poukázat na rozdíly v materiálech dětského oblečení.
A potvrdilo se: sedm výrobků představuje vysoké nebo velmi vysoké riziko; při hoření by způsobily mnohem větší škody než dalších jedenáct.
Jak hoří dětské oblečení?Na srovnání odolnosti materiálů proti ohni se podívejte zde. |
Výsledky na další straně hovoří jasně: lépe v testu dopadly oblečky z čisté bavlny nebo z bavlny s příměsí polyesteru než ty, které jsou vyrobeny ze 100% polyesteru či jiných syntetických vláken.
Od trička může vzniknout požár
Jak už bylo řečeno, umělé textilní materiály většinou hoří pomaleji, ale roztaví se a často z nich odkapávají žhavé kapky. Ty se mohou přiškvařit ke kůži. Popáleniny jsou potom mnohem horší než popáleniny od ohně. A navíc představují ještě jedno riziko: požár se může rozšířit.
Například oranžovohnědé dupačky z měkkého úpletu ze 100% polyesteru nehořely plamenem, ale ze spékající se tkaniny odpadávaly žhavé částečky, které hravě zapálily papír, umístěný pod zkušebním vzorkem.
Mezi 18 testovanými vzorky bylo vysoce rizikových pět. Všechny z umělých vláken: například modrá souprava na hraní ze směsi nylonu a elastanu, indická noční košile a dvoje dupačky ze 100% polyesteru a pyžamo ze 65 % bavlny a 35 % polyesteru. (Podrobné výsledky testu na straně E8.)
Čím lehčí, tím lépe hoří
Test ukázal, že chování oblečení v ohni neovlivňuje ani cena, ani značka, rozhodující je materiál.
Na plameny reagovaly všechny testované textilie bez ohledu na materiálové složení a všechny jsou tedy svým způsobem nebezpečné, některé ale více než jiné.
"Textilní vlákna jsou zásadně hořlavá. U teploty nad 500 °C se všechny látky prakticky vznítí samy," vysvětluje Vladimír Štork. Platí přitom téměř železné pravidlo, že čím lehčí látka, tím rychleji hoří. Například těžké džíny budou hořet mnohem pomaleji než lehká tenká blůza, třebaže oba kusy jsou z bavlny. Rychlé hoření je ale podle odborníků lepší než pomalé.
Když oheň po kůži jen tak "přeběhne" a rychle uhasne, zanechá na ní menší následky, než když působí na kůži déle.
Co na to předpisy?
Textilní výrobky, až na výjimky v podobě pracovních nebo zdravotnických oděvů či hraček, nepodléhají žádným předpisům. Kromě těch obecných, které říkají, že výrobce musí dodávat na trh jen bezpečné, a tedy zdravotně nezávadné výrobky.
V současnosti však přichází v platnost nová evropská norma pro dětské noční ošacení. Definuje, jak by se oděvy měly chovat při hoření. Předepisují, jak rychle se smějí plameny šířit; vedlejší efekty ohně, jako například odkapávání, však neřeší. Norma se navíc vůbec nezabývá oblečením pro kojence ve věku do šesti měsíců nebo do velikosti 63 cm. Proti tomu, aby se předpis vztahoval i na kojenecké oblečení, se totiž postavili výrobci dětského textilu.
Argument? U kojenců je riziko minimální. Nehýbou se, leží a nehrozí jim tedy takové nebezpečí jako dětem, které chodí a mohou se snadno dostat ke zdroji ohně.
Od 1. června byste se měli na každém kusu dětského nočního textilu setkat s označením třída A, B nebo C. "Áčko" i "béčko" znamená, že výrobek prošel zkouškou hořlavosti a splňuje předpisy. "Céčko" je určeno pro noční ošacení pro kojence, které se v současné době nehodnotí.
"Pokud výrobek nesplňuje ani jednu z předepsaných kategorií, musí na něm být červeným písmem uvedeno upozornění Chraňte před ohněm," vysvětluje Vladimír Štork.
