Scelování bílých a červených vín je v mnoha zemích dokonce zakázáno, v Česku se tak mohou vyrábět jen stolní a známková vína.
Růžové víno se nezískává ani smícháním modrých a bílých hroznů.
Jak tedy? Dalo by se říct, že svůj život začíná jako červené víno, ale prožívá ho jako bílé.
Rozdíl mezi výrobou obou je v tom, že zatímco u bílého vína kvasí jen mošt bez slupek, u červeného se nechá nakvášet rmut, tedy podrcené hrozny s třapinami a slupkami.
Právě z nich získává červené víno svou barvu. Stejným způsobem se vyrábí i růžové. Jen macerace je kratší - od 4 do 24 hodin. Poté se oddělí slupky od moštu a dál už se pokračuje jako při výrobě bílého vína.
Paleta barev...
Specialitou růžových vín je jejich barva. Může jít od cibulových slupek přes oranžovou, lososovou, barvu růží až po téměř fialové odstíny. Růžová vína se vyrábějí v mnoha oblastech, ne všude však dosahují lepší než průměrné kvality. Zlí jazykové tvrdí, že růžové vyrábějí vinaři po obědě a ještě k tomu by raději dělali červené, ale nemají na ně dost času.
Jsou však i místa, která se přímo specializují na výrobu růžových vín. Ve Francii je to například vesnice Tavel na jižní Rhoně, kde se jiné víno než růžové nedělá, proslulý je i Lirac nebo Gigondas ze stejné oblasti. Známá jsou polosuchá růžová z Anjou na řece Loiře. Languedoc, Roussillon a Provence produkují běžná růžová vína ke každodennímu pití. V Bordeaux vznikají z cabernetů nebo merlotů růžová vína, kterým se říká klarety.
Mnoho suchých růžových se připravuje ve Španělsku, hlavně v oblasti Navarra. Z vinic u jezera Garda pochází populární italské Bardolino Chiaretto. Známá jsou i maďarská polosladká vína. V Německu vzniká známé württemberské Schillerovo víno, které se smí se vyrábět ze směsi červeného a bílého. Výborná růžová umějí i moravští vinaři, především ti menší - rodina Špalkova, Mádl, Hort... jistě i další.
... a chutí
Růžová vína se až na výjimky nearchivují, pijí se mladá, dokud mají svěží ovocný charakter. Odpovídají tedy současnému trendu: Kup dneska a vypij zítra (nebo nejpozději příští víkend).
Podávat by se měla vychlazená, ale ne přechlazená. Ideální teplota je mezi 9 a 13 stupni Celsia. "Pokud je to skutečně letní lehké víno, tak nevadí, když bude mít kolem devíti stupňů. Méně už by to ale být nemělo, víno pak ztrácí svou charakteristickou chuť a nevoní. Vůně je uzavřená," radí zkušený sommeliér Ivo Dvořák.
Podle něj se růžová vína báječně hodí ke všemu, co poskytuje letní kuchyně. "Mohou to být těstovinová jídla, zejména s tomatovou omáčkou, grilované pokrmy nebo různé saláty se sýrem. Růžové se vůbec velmi dobře hodí k celé řadě sýrů, zejména tvrdých a polotvrdých."
