Britská bulvární média citují několik europoslanců, podle kterých se o takovém omezení skutečně jedná. Podle nich Evropská komise začne o omezení hlasovat až po referendu o vystoupení Velké Británie z EU. Evropská komise, ale i experti zabývající se dlouhodobě touto tématikou, to odmítá.
Studie zpracovaná společností Deloitte řeší, zda by se vyplatilo zavést takzvaný Ecodesign i na další spotřebiče. Mezi nimi zvažuje kromě konvic a fénů například toastovače, routery, sušáky rukou či mobilní telefony.
Z jednání na konci dubna zatím žádné rozhodnutí nevzešlo. Komisaři se rozhodli, že případné omezení budou řešit až po získání relevantních údajů o skutečných úsporách a přínosech změn.
„Tyto produktové skupiny se skutečně vyhodnocují pro jejich potenciál úspor energie, ale před zavedením legislativy se musí potvrdit, že se neomezí spotřebitelská volba,“ říká Juraj Krivošík, ředitel organizace SEVEn, která se dlouhodobě úsporami energií zabývá.
Podle něj se navíc musí ukázat, že celoživotní náklady výrobků nebudou změnou norem dražší a požadavky na průmysl nezvýší administrativu. „ V nejbližších letech ale neočekávám, že pro další produktové skupiny takové nařízení vstoupí v platnost,“ dodal Krivošík.
Omezování spotřeby elektrických spotřebičů se stalo dlouhodobě jedním z hlavních témat kritiky nařízení Evropské komise. V řadě případů ale přineslo efekt v podobě skutečného snížení spotřeby i bez snížení užitných vlastností výrobků. „Například pro vysavače zavedení energetického štítkování ukázalo, že smyslem není silný motor, ale vysoký sací výkon. A ten lze zajistit i jinak, než jenom zvyšováním spotřeby energie. Posun trhu podle energetických tříd to dokládá. Stejně to platí i u dalších výrobků,“ dodal Krivošík.
Vysavače byly posledním výrobkem, u kterých Evropská komise omezila výkon. Výrobci spotřebičů přitom zavedení přísnějších norem podporují. „Nové normy jsou efektivní, protože jednoduše regulují měřitelné parametry výrobků,“ uvedlo na Twitteru evropské sdružení výrobců domácích spotřebičů CECED.
