Možnost zbavit se malých akcionářů přinesla vlastníkům s podílem nad 90 procent společnosti kontroverzní novela obchodního zákoníku, která platí teprve od letošního 3. června.
Agentura Čekia do konce září zaznamenala 201 nucených výkupů akcií. Celkový počet firem, jež drobné vlastníky takzvaně vytěsní, odhaduje až na čtyři stovky.
Firmy za výkup vlastních akcií podle Petry Doležalové z Čekie zaplatí 12 až 13 miliard korun.
Ustanovení o vytěsnění, které prosadil poslanec za ODS Vladimír Doležal, mělo být tečkou za kuponovou privatizací. Mělo však omezit také praktiky některých malých akcionářů, kteří nejrůznějšími obstrukcemi na valných hromadách přiměli velkého vlastníka odkoupit jejich podíly za přemrštěné ceny.
Současná úprava však podle odborníků znevýhodňuje pro změnu malé akcionáře. Teoreticky může nastat situace, že vyvlastněný akcionář nebude mít akcie ani peníze. "Převzetí peněz není dobře ošetřené. Je pouze řečeno, že majoritní akcionář musí v přiměřené době peníze vyplatit," říká Doležalová.
Ale i když firma peníze vyplatí, akcionář na ně přesto může čekat marně. Seznamy adres nemusí být aktuální. Pokud akcionář změní adresu svého bydliště, měl by podle Doležalové nahlásit nové bydliště Středisku cenných papírů, kam mu bude doručena složenka.
Novelu kritizuje také Karel Staněk z Ochranného sdružení malých akcionářů. "Neexistuje žádná sankce vůči majoritnímu akcionáři, když cenu nevyplatí. Jediné potrestání je to, že nemůže hlasovat akciemi, které vytěsněním získal. V Evropě je naopak spravedlivé protiplnění zaručeno," říká Staněk.
Odvolává se na evropskou směrnici, se kterou počítá další novela obchodního zákoníku, která se teprve připravuje. Na novele se podílelo ministerstvo spravedlnosti i Komise pro cenné papíry a je na cestě do legislativní rady vlády.
"Novelu připravujeme již několik měsíců, proběhla už veřejnou diskusí. V průběhu procesu přišel návrh pana Doležala, který stanovil, že chce akcionáře vytěsnit, ale neřekl, za jakých podmínek," říká Ivana Sedláčková z komise.
Doležal však trvá na tom, že jeho rychlá novela měla smysl. "Ta novela je v pořádku, citlivé je samozřejmě stanovení ceny za akcii," říká. Odmítá spekulace, že by vznikla pod tlakem majoritních akcionářů.
Staněk však říká, že poslanci měli snahu vyhovět velkým firmám a že jim mimo jiné umožnili ušetřit nemalé peníze. "Přišlo to jakoby náhodou v době, kdy se společnosti vyhrabaly z transformačních problémů a měly vyplácet dividendy," upozorňuje Staněk.
Na obchodních soudech se už objevují žaloby na neplatnost valných hromad. "Nabízenou cenou se cítím poškozen a domnívám se, že vytěsňování je protiústavní a porušuje evropskou legislativu," říká Roman Minarik, jeden z drobných akcionářů, který žaluje Elektrárny Opatovice, Východočeskou energetiku a Stock Plzeň.
Stock nabízí za jednu akcii 13 072 korun a podle mluvčího firmy Jiřího Janouška je to cena solidní. "Cena byla stanovena znaleckým posudkem renomované společnosti Tacoma Consulting," říká.
