Soukromým firmám i státní poště vadí zejména řešení takzvané univerzální služby, tedy poskytování základních poštovních služeb na celém území za přiměřenou cenu. Univerzální službu by v prvních pěti letech po liberalizaci měla poskytovat Česká pošta, ale na případnou ztrátu by se měly ve speciálním fondu skládat všechny subjekty podle svého podílu na trhu. Navíc by nevěděly dopředu, kolik mají zaplatit.
Zatímco poště vadí, že by jako dominantní hráč většinu ztráty hradila sama sobě, konkurenci se nelíbí, že by měla na ztrátu vůbec přispívat, když nemůže kontrolovat její vykazování. Příspěvky na ztrátu, která by se v celkové výši mohla pohybovat ve stovkách milionů korun, považují soukromé firmy za likvidační.
"Univerzální službu by měl jednoznačně platit stát, který si ji u držitele poštovní licence objednává," uvedl jednatel Mediaservisu Michal Koliandr.
Podle advokáta z kanceláře Braun Partners Davida Vosola vládou navrhované znění novely odporuje jak ústavě, tak i evropskému právu. Nezaručuje například právo na spravedlivý proces nebo na ochranu vlastnictví. "Pokud novela projde ve stávající podobě, budeme se bránit u soudu," dodal Koliandr.
Návrh novely schválila vláda loni v listopadu a v současnosti leží v Poslanecké sněmovně. Novela řeší zejména transpozici evropského poštovního práva v souvislosti s úplnou liberalizací poštovního trhu. V současnosti má pošta monopol na doručování zásilek do 50 gramů s cenou do 18 Kč. Česko je jednou z deseti unijních zemí, které získaly dvouletý odklad na zavedení liberalizace do roku 2013.
