"Tento 140tunový kolos o výšce 4,2 metru a téměř čtyřmetrovém průměru nebylo jednoduché vyrobit. Museli jsme odlévat za mimořádných bezpečnostních opatření, neboť bylo nutné kov o teplotě 1 230 stupňů lít ze dvou jeřábů současně," popsal ředitel pro výrobu a techniku ArcelorMittalu Ostrava Josef Buryan.
Největší odlitek za padesát let existence slévárny byl tak rozžhavený, že musel chladnout tři týdny. Nyní míří na opracování do Mělníka a potom do strojíren v britském Sheffieldu, kde poslouží k výrobě ingotů. Přeprava bude trvat měsíc.
"Kokilu (odlitek, pozn. red.) jsme formovali a odlévali do kesonu, což je laicky řečeno jáma o hloubce 8 metrů a průměru 6,5 metru," dodal Buryan. Přestože výrobek váží 140 tun, k jeho výrobě se použilo o 15 tun více. Přebytečná tloušťka zmizela opracováním.
Ostravské slévárny vyrobily za poslední pět let kolem dvaceti kokil, nikdy ale nebyly tak velké. Zpravidla vážily 100 až 130 tun. Celá výroba je organizačně složitá a ani v poslední fázi - při chladnutí - ještě není vyhráno.
"Po tuto dobu ji musíme řízeným způsobem uvolňovat, to znamená přidávat nebo odebírat závaží tak, abychom dosáhli správné konečné struktury materiálu," sdělil slévárenský mistr Roman Miavec.
Do kovárenské kokily se budou odlévat velké ingoty pro výrobu speciálních výkovků, zejména pro jaderný program a lodní průmysl. O tyto výroby je stále zájem navzdory finanční krizi.
