Premiér Kyrgyzstánu Sapar Isakov dnes na schůzi vlády oznámil, že země chce jednostranně odstoupit od smlouvy. Na otázku, jestli došlo k poškození zájmů Kyrgyzstánu, přitom odpověděl, že žádné škody nejsou, protože v době, kdy vláda přijala návrh české společnosti, se o zakázku nikdo jiný nezajímal.
MF DNES se podařilo zastihnout investičního ředitele společnosti Liglass Trading CZ Juraje Pavola. Ten o rozhodnutí kyrgyzské vlády zatím nic nevěděl. Za českou firmu se přimlouval i Vratislav Mynář, kancléř českého prezidenta Miloše Zemana.
Mynář: Může za to mediální hysterie
„Bohužel pro Českou republiku, a zřejmě i kvůli hysterii mediální a médií došlo k tomu, že ta firma opustila ten trh. Mě to velmi mrzí, přimlouval jsem se za to v dobré víře,“ sdělil dnes Mynář ČTK v New Yorku, kde doprovází prezidenta Zemana. „Kdo neplní podmínky výběrového řízení, a je jedno, kdo to je a kde, se nemůže divit, že je vyloučen. Padni komu padni,“ dodal kancléř.
Podle kyrgyzské státní tiskové agentury Kabar propadne Kyrgyzstánu suma 1,147 milionu dolarů, kterou Liglass Trading složila jako smluvní záruku. Na dostavbu kaskády, s jejímž budováním začala ruská firma RusGidro (RusHydro), vypíše podle Isakova kabinet novou soutěž.
„Je důležité, aby vše bylo vykonáno správně, abychom u soudů neprohráli,“ citovala premiéra agentura Kabar. „Máme k výpovědi smlouvy všechny důvody v souvislosti s tím, že jedna ze stran nesplnila závazky,“ uvedl Isakov.
Podle Rádia Svoboda vicepremiér Kyrgyzstánu Dujšenbek Zilalijev po vládním rozhodnutí novinářům řekl, že o stavbu deseti malých vodních elektráren, jejichž vybudování bylo rovněž součástí kontraktu, už projevili zájem investoři z Indie a Jižní Koreje, a také „česká společnost Energia-Pro“. Tím měl zřejmě na mysli Energo-Pro, nicméně její mluvčí Hana Hikelová označila údajný zájem skupiny za nesmysl. „Skupina Energo-Pro o této zakázce nikdy nejednala a nejedná,“ řekla ČTK.
Zilalijev řekl, že vláda nemá k prodloužení termínu splátky právní možnosti, které by vyplývaly ze zákona nebo z textu smlouvy. Pokud se kontrakt neuskuteční, je prý připraven nést osobní odpovědnost. „Že (Liglass Trading) nezaplatí, je očividné, jinak by to už udělali. Ale před odsouzením k smrti má člověk právo posledního slova,“ řekl vicepremiér bez dalších komentářů.
Desítky milionů dolarů máme, tvrdí Liglass
Důkaz proti Mynářovi? S manželkou šéfa Liglassu ho pojí minulost |
Společnost Liglass Trading CZ měla částku převést do úterý 19. září. Dnes se mělo uskutečnit jednání s vládou Kyrgyzstánu. „Přijeli jsme, abychom vedli jednání s vládou Kyrgyzstánu. Dnes se uskuteční schůzka. Kdy budou převedeny peníze, bude známo po jednání,“ řekl v pondělí - dříve než se objevila zpráva o konci zakázky - generální ředitel české firmy Michael Smelík.
Zároveň opět popřel tvrzení některých médií, že jeho společnost nemá požadovanou sumu, odpovídající zhruba 800 milionům korun. „Nepustili bychom se do této věci, kdybychom neměli peníze, a to včetně těch 37 milionů dolarů,“ prohlásil. Sumu měla česká firma nejprve vyplatit do konce srpna, pak vláda termín přenesla do poloviny září a poté na 18. až 19. září.
Smelík podle středoasijského serveru Fergana na tiskové konferenci hrozil soudní žalobou kritikům své firmy, od nichž hodlá požadovat odškodnění za morální i hmotnou újmu kvůli lživé kampani. Ta prý přiměla banku Barclays na počátku srpna, aby se zřekla spolupráce s partnerem české firmy. Nemůže ani disponovat účty u banky UniCredit, protože jsou právě prozkoumávány. Přesto je však Liglass Trading „připravena uskutečnit a dotáhnout do konce“ projekty v Kyrgyzstánu. Zmrazení účtů se prý neprojevilo na financování těchto projektů.
Ruská státní společnost RusGidro (RusHydro) minulý týden oznámila, že se hodlá soudit s Kyrgyzstánem o náhradu škody za zrušený kontrakt na výstavbu kaskády vodních elektráren na řece Naryn, kterou převzala česká společnost Liglass Trading. Kyrgyzská vláda s ruskou firmou smlouvu uzavřela v roce 2012, vypověděla ji loni.
Projekt později převzala česká společnost Liglass Trading, jejíž možnosti vybudovat kaskádu v Kyrgyzstánu český tisk zpochybnil. V Kyrgyzstánu se spor o zakázku a účast Liglassu stal předmětem politického boje.
