Spodní hranici dali na devět miliard. Konečnou cenu zájemci podají až v březnu.
Státní KazMunaiGaz vydělal na prodeji ropy a plynu v roce 2002 asi deset miliard korun. Na Unipetrol se spojil s ropným obchodníkem Vitol a Deutsche Bank.
Další zájemce, světová dvojka v těžbě ropy Shell, vlastní v Česku třetí největší síť čerpacích stanic a má podíl v České rafinérské. Co do výše nabízené ceny je zatím třetí firma z Tatarstánu, společnost Tatňefť, která je v celoruském žebříčku produkce ropy na šestém místě.
Teprve pak následují původně favorizovaní Středoevropané: polská státní rafinerie PKN, jež vystupuje s americkým Conocem a českým Agrofertem, a maďarská rafinerie MOL, jež ovládá i Slovnaft.
Slovensko-česká skupina Penta je jediným finančním investorem v klání. Zdroje blízké privatizaci však čekají, že k sobě přibere další strategické hráče. Tuto cestu jako jedinou možnost pro účast v soutěži bude muset zvolit i ruský gigant Gazprom, který včera se zpožděním vzkázal, že chce dát ještě dodatečně nabídku.
To však podle Michala Mejstříka z firmy EEIP, jež státu radí při prodeji, není možné. Komise příští týden rozhodne, koho pustí dál, a nechá analyzovat knihy Unipetrolu. Poradci chtějí doporučit všech šest.
Unipetrol ovládá Českou rafinérskou, vlastní petrochemické firmy Kaučuk a Chemopetrol a další chemičky. V roce 2002 měl tržby 53 miliard korun a zisk 650 milionů.
