"Při růstu na 200 až 300 miliard by to představovalo asi 800 eur na jednoho obyvatele, což je stále jen deset procent toho, kolik ve fondech spoří lidé v Evropské unii," tvrdí Vinš.
V porovnání s vyspělými západními státy jsou však tuzemští drobní investoři mnohem konzervativnější. "Do bank lidé ukládají osmdesát procent svých úspor, což je v porovnání s USA osmkrát více," řekl René Činátl z CRA.
Zájem o fondy poroste prý především proto, že nabízejí lepší zhodnocení než banky. V souvislosti s poklesem akciových trhů však v posledním roce řada fondů prodělávala, ovšem podle expertů je výkonnost třeba posuzovat až v několikaletém horizontu.
I struktura fondů odpovídá tomu, že tuzemští investoři nechtějí příliš riskovat. Zatímco v západních zemích se zájem soustřeďuje především na akciové fondy, v Česku investoři preferují "jistotu" fondů investujících do státních dluhopisů, pokladničních poukázek ČNB a na mezibankovním trhu.
Výjimkou jsou otevřené fondy vzniklé z kuponových fondů, kde přes 60 procent představují smíšené, které investují do akcií a dluhopisů. "Struktura fondů v Česku odpovídá situaci v západní Evropě na počátku devadesátých let," konstatoval Činátl.
V současné době má mezi sebe trh otevřených podílových fondů rozděleno trio největších investičních bankovních skupin: SIS České spořitelny s podílem 41 procent, PIAS ze skupiny ČSOB s 22 procenty a IKS Komerční banky s podílem 20 procent.
"Do budoucna však lze očekávat nárůst podílu zahraničních fondů. Zatímco dosud se odhaduje, že z bezmála osmdesáti miliard skončilo v zahraničních fondech zhruba šest až deset procent úspor, v budoucnosti bude podle CRA podíl zahraničních fondů mezi 40 až 60 procenty. "Odliv peněz z bank do fondů bude pokračovat," dodal Činátl.
Prakticky jediným "rizikem" konkurence pro otevřené podílové fondy může podle odborníků CRA být penzijní připojištění, životní pojištění a stavební spoření, které stát zvýhodňuje buď dotacemi či daňovými úlevami.
