Nejostřeji na skupinu zaútočil šéf Slovenské národní strany a předseda Národní rady Andrej Danko. Ten v rozhovoru pro televizi TA3 otevřeně mluvil o tom, že by stát měl získat zpět podíly v energetických firmách.
„Já bych chtěl, abychom spolu se Směr-SD a Most-Híd získali zpět podíly pro stát, protože se nechci dožít toho, že nás v letech 2020 a 2024 doběhne jejich (EPH - pozn. red.) úvěrové zatížení a v některých případech doslova drancování přes dividendu,“ prohlásil Danko. Klíčový partner premiéra Roberta Fica zároveň pohrozil odchodem z koalice, pokud by se nepodařilo EPH, Křetínského a jeho partnery z J&T „dát do pořádku“.
EPH v uplynulých letech nastartovala ohromující zahraniční expanzi do Maďarska, Polska, Německa, Itálie či Velké Británie. Právě Slovensko je však pro skupinu nejdůležitějším trhem. I když se v loňském roce důležitost jednotlivých zemí mohla změnit v souvislosti s nákupem hnědouhelných dolů a elektráren v německé Lužici, podle poslední výroční zprávy za předminulý rok tvoří Slovensko téměř polovinu tržeb holdingu. Ze 4,6 miliardy eur za rok 2015 pocházelo 2,2 miliardy z menšího státu bývalé federace.
Hlavní zisky generuje přepravce plynu Eustream, firma má podíly i ve Slovenských elektrárnách, pod které spadají obě slovenské jaderné elektrárny, a také Stredoslovenské energetice (SSE), která stojí v centru aktuálního dění.
Poté, co regulační úřad ÚRSO změnil od ledna tarifní strukturu, došlo u některých odběratelů k prudkému nárůstu plateb za distribuci. To se týkalo v největší míře právě odběratelů z distribučního území SSE, ve které EPH drží 49% podíl a manažerskou kontrolu. Zbytek firmy vlastní slovenský stát.
Křetínský se v rozhovoru pro deník SME bránil a popřel, že by SSE distribuce na navýšení plateb jakkoliv vydělala. Podle něj řadě odběratelů platby naopak poklesly a SSE naopak vznikají ztráty. ÚRSO podle něj pozdě hradí peníze, které distributoři odvádějí výrobcům dotované elektřiny. „Jen v tomto roce dosáhne naše ztráta 230 milionů eur,“ řekl Křetínský. Po vlně kritiky ÚRSO celou změnu tarifů zneplatnil, pozornost politiků se však už mezitím zaměřila na EPH a způsob, jak nakládá se zisky přísně regulovaného odvětví.
Křetínský a EPH celou svou energetickou shopping tour Evropou z posledních let financoval úvěry, a podle některých kritiků to i přes vysokou ziskovost přehnal se zadlužením. To se podle pololetní zprávy pohybuje kolem 150 miliard korun.
Na žraloka pevná ruka
A právě na to upozorňuje Danko. Podle něj bude EPH potřebovat na zaplacení úvěrů 360 milionů eur, tedy téměř deset miliard korun. Obává se proto, že se holding bude pokoušet z firmy vytáhnout peníze na urovnání dluhu, místo aby je investoval do obnovy a modernizace sítí. „Musíme ukázat pevnou ruku,“ prohlásil šéf slovenského parlamentu na Křetínského adresu.
Velkou předností EPH vždy bylo, že dokázal nejen se slovenskými politiky vždy nakonec najít společnou řeč. Na druhou stranu, jak už naznačily některé Dankovy výroky, argument, že za vysoké ceny energií může zahraniční „finanční žralok“, je pro politiky s populistickými sklony až příliš lákavý.
Sám Fico už předvedl, že nemá problém jít proti silnému zahraničnímu investorovi, když po osmi letech vypověděl italské společnosti ENEL třicetiletou smlouvu na pronájem vodního díla Gabčíkovo a zároveň žádal vrátit všechny zisky. I pro EPH se tak může Slovensko rychle změnit z nejvýnosnějšího trhu na nejztrátovější.
