ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Méně než hoteliéři a autobusáci. Cestovky čekaly víc než půl miliardy

  • 93
Cestovní kanceláře dostanou od státu pětisetmilionovou pomoc jako náhradu za extrémně slabou sezonu a pomoc do budoucích měsíců. O pomoci rozhodla vláda na pondělním zasedání. Pro zástupce turistického byznysu je ale nabízená částka rozčarováním. Požadovali alespoň 3,5 miliardy jako hoteliéři. Slíbená půlmiliarda je polovina dotací určených pro zájezdové autobusy.

„Cestovní kanceláře přitom na HDP státu přinášejí obdobné peníze jako hoteliéři, uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ACK ČR Jan Papež. Provozovatelé  kanceláří  jsou přitom koronavirovými opatřeními zasaženi minimálně stejně jako obě zmíněné profese. Kvůli druhé vlně nákazy v Česku se totiž nedá očekávat, že by se českým turistům překotně otevíraly turistické destinace a prodej zájezdů na příští léto je zatím rovněž velice slabý. 

Dřívější pomoc byla bezzubá

Aktuálně vládou odhlasovaná půlmiliarda není první pomoc, které se cestovkám ze strany vlády dostalo. Nejznámější formou pomoci byl takzvaný Lex voucher, který klientům cestovek znemožnil požadovat za zrušené zájezdy peníze, ale naopak umožnil cestovním kancelářím do konce srpna místo peněz vydávat poukazy na dovolenou v jiném termínu. 

Kromě této pomoci, která podle Evropské komise znevýhodňovala klienty a byla podle Evropské komise v rozporu z pravidly EU, dostaly cestovní kanceláře možnost zažádat o státem garantovaný úvěr od Exportní agentury Egap, nebo standardní pomoc pro OSVČ či na podporu zaměstnanosti. Jen zlomek cestovních kanceláří ale tuto podporu skutečně využil.

Komerční úvěry byť zajištěné státem totiž banky cestovním kancelářím nechtějí dávat. Banky cestovní ruch považují za rizikový a neperspektivní, na úvěry proto dosáhl jen zlomek žadatelů, uvedl Papež. Pětadvacítku si OSVČ sice vyčerpat mohly, pětadvacetitisícový příspěvek díru vzniklou výpadkem příjmů po více než půl roku zalepit nedokázal. Obdobně tomu bylo i s pomocí pro udržení zaměstnanosti. Tu totiž mohly čerpat jen firmy, které nechaly zaměstnance doma. Cestovky tak sice po řadu měsíců neměly žádné příjmy, ale práci v podobě vyřizování dotazů, stížností a přebookování zájezdů klientů zastavit nemohly, dodal mluvčí asociace.