Problémy s prosakující vodou jsou v případě Blanky hlavně na spojnicích hloubených a ražených tunelů. Ilustrační snímek

Problémy s prosakující vodou jsou v případě Blanky hlavně na spojnicích hloubených a ražených tunelů. Ilustrační snímek | foto: Jan Kužník, Technet.cz

Tunel Blanka se prodraží i za provozu. Prosakuje do něj spodní voda

  • 150
Budovaný tunel Blanka se prodraží nejen při výstavbě, ale nejspíš i po svém uvedení do provozu. Hluboko pod zemí mají teď totiž stavbaři potíže s prosakující spodní vodou a magistrát předpokládá, že ji bude nutné neustále odčerpávat. Praha tak bude muset odhadem platit 200 až 300 milionů korun ročně.

Ještě loni tvrdil tehdejší náměstek primátora Josef Nosek (ODS), že roční provoz tunelu Blanka přijde na dvě stě milionů korun. Teď se "hranice možného" zvedla o sto milionů.

Jedním z důvodů může být fakt, že do tunelu prosakuje podzemní voda a její odčerpávání muselo být zahrnuto do nákladů na provoz už tak drahého podzemního díla. To se má otevřít příští rok v květnu.

Blanka v číslech

Cena tunelu:
zhruba 37 miliard korun
Plánované zprovoznění:
1. května 2014
Délka tunelového komplexu:
6 382 metr
Odhad, na kolik přijde provoz:
200 až 300 milionů korun ročně

"Cena provozu a údržby tunelu se odhaduje na zhruba dvě stě až tři sta milionů za rok. Nicméně mohu nyní říci, že půjde nejen o odčerpávání zbytkových podzemních vod, dešťové vody a odvětrávání prostor, ale i o osvětlení, úklid, údržbu, mzdové náklady a podobně," vysvětluje vysokou částku primátor Tomáš Hudeček (TOP 09).

Kolik přesně půjde na odčerpávání vody po otevření tunelu, však magistrát neupřesnil.

Tunelový komplex buduje stavební firma Metrostav. Její mluvčí František Polák tvrdí, že průsaky podzemní vody nejsou nic neobvyklého a jde jen o dočasný problém.

"Stavba ještě není hotová, budeme ji dotěsňovat, a to teď děláme. Ale není to problém, který by byl netypický. Je to běžná věc, která se na stavbě děje. Prosakování se objevilo v místě, kde podzemní voda podle dřívějších geologických průzkumů nebyla. Nebyla tam ani v době, kdy jsme tam začali stavět. Zkoumáme, co se vlastně stalo," uvedl Polák.

Báňský úřad: Stávat by se to nemělo

Z báňského úřadu, který kontroluje ražby tunelů, však zní něco jiného.

"Co se týče průsaků vody, samozřejmě stát by se to nemělo, ale je to otázka projektu, zhotovení, kvality provedení práce a přijetí následných opatření. Nicméně my nyní už Blanku nedozorujeme," říká mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek.

Problémy s prosakující vodou jsou v případě Blanky hlavně na spojnicích hloubených a ražených tunelů, tedy při použití dvou odlišných technologií.

Propadlá část louky ve Stromovce z května 2008.

Propadlá země ve Stromovce v říjnu 2008.

V červenci 2010 se rozestavěný tunel Blanka propadl na dvou místech v Praze 6.

Podle magistrátu jde hlavně o část tunelu mezi Špejcharem a Prašným mostem, kde trasa protíná hladinu podzemní vody.

"Je to v místech, kde se nepočítalo s tak velkým tlakem vody. Ale to jsou problémy technického rázu, které se nedají předpokládat. V rámci takové složité stavby je to obvyklý problém, který se ale samozřejmě musí odstranit. Je nutné opravit izolaci, případně vodu někam svést," upozornil šéf odboru městského investora Jan Beránek.

Nad rozestavěným tunelem Blanka se několikrát propadla zem

Problém je podle něj v tom, že Blanka je ještě stále rozestavěná. "Teď se tam objevily potíže, protože vedle asfaltu má být žlab, kterým voda odteče. Ale teď tam ještě žlaby nejsou. Voda tak teče po komunikaci a do vzduchotechnických kanálů, ve kterých jsou kabely. To by se nestalo, kdyby už stavba byla hotová," dodal Beránek.

Únor 2013. S kamerou jsme si projeli rozestavěný tunel Blanka:

Provoz Blanky bude dražší než u pěti silničních tunelů v Praze

Zajímavé jsou náklady na provoz při srovnání s dalšími podobnými stavbami. Zatímco provoz a správa pěti pražských silničních tunelů stojí Technickou správu komunikací necelých sto milionů korun, provoz tunelového komplexu Blanka může vyjít až na tři sta milionů za rok.

Tunel Blanka je dlouhý přes šest kilometrů. Tunely Mrázovka, Strahovský, Zlíchovský, Letenský a Těšnov měří dohromady čtyři kilometry a dvě stě metrů. Provoz Blanky, ačkoliv její délka není dvoj- ani trojnásobně větší, má údajně stát dvakrát až třikrát víc.

"Budou tam vyspělejší technologie než v ostatních tunelech, musíme počítat i s délkou tunelu. Budou tam probíhat i velká čistění," vysvětloval částku Tomáš Mrázek, mluvčí Technické správy komunikací, jež asi bude provozovat i tunel Blanka.

Přesné vyčíslení ročních nákladů na provoz Blanky bude známo po zpracování provozní dokumentace, která se právě chystá.

Ani s termínem dokončení to není jednoduché. I ten květnový je v ohrožení, protože město má potíže s platbami stavebním firmám (více čtěte zde). Během výstavby se měnil projekt a město zjišťuje, které faktury smí zaplatit. U prací podle změněných projektů musí prověřit, zda jejich cena není vyšší než zákonem daný limit.