Podle kamionových dopravců navíc nové systémy budou schopné zasáhnout proti takzvaným nomádům, tedy dopravcům z východní Evropy trvale jezdícím na západě.
Právě fenomén rostoucího počtu firem, které sice sídlí v některé z východoevropských zemí, ale trvale pracují v Německu nebo ve Francii, spustil před několika lety lavinu zákonů stanovujících povinnost kamionovým firmám vyplácet šoférům minimální mzdu země, ve které se pohybují.
Takzvané tachografy druhé generace, schopné pravidelně zaznamenávat polohu vozidla, by podle kamionových společností mohly být efektivnějším způsobem obrany před lacinou konkurencí než stanovení minimálních mezd. Ty se navíc příliš neslučují s evropskými pravidly o volném pohybu pracovních sil.
Jednou za čtyři týdny doma
Součástí takzvaného silničního balíčku, který má pro oblast kamionové dopravy upravit konkrétní požadavky plynoucí ze směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí, může být i úprava doby, po niž mohou dopravci působit na území cizího státu.
„Zavádí se pravidlo, že jednou za čtyři týdny se musí šofér objevit doma. Není to zatím uzavřené, ale tímto směrem se uvažuje,“ řekl MF DNES generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Podle něj není technický problém tyto údaje z tachografů pro podobné účely využívat.
Nejen minimální mzda. Češi jsou dál pokutováni i za přespání v kamionu |
Současná zařízení zaznamenávají údaje o pohybu vozidla. Policisté nebo celníci tak mohou až měsíc nazpět zkontrolovat, kdy bylo auto v pohybu a zda šofér dodržel předepsané pauzy na odpočinek nebo zda během jízdy někde nepřekročil povolenou rychlost. Přestože zavedení digitálních tachografů přineslo možnost daleko lépe řidiče kontrolovat, objevily se metody, jak zařízení přímo propojená s pohonným ústrojím vozidla obelstít.
Nejjednodušší cestou, kterou si šoféři prodlužují standardní devítihodinovou dobu řízení na úkor povinných pauz, je používání dvou a více takzvaných karet řidiče. Přestože za podobné přestupky, jako je třeba matení zařízení pomocí magnetu, hrozí šoférům stotisícové pokuty, stále se tuto praxi nedaří zcela vymýtit. Právě s tím by měla pomoci nová zařízení, která budou v nově pořízených vozidlech povinná.
„Dálková kontrola bude zaměřena zejména na odhalování podezřelého chování tachografu, a tím pádem manipulace,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Naopak kontrola dodržování povinných přestávek bude vypadat stejně jako doposud. To potvrzuje i celní správa.
„I po 15. červnu bude prováděn státní odborný dozor v silniční dopravě prostřednictvím namátkových kontrol a vyčítání dat bude prováděno tak jako doposud. V případě, že bude Celní správa ČR v budoucnu disponovat zařízením pro dálkový přístup k datům z tachografu, musí z důvodu zajištění podkladů pro správní řízení v dané věci vozidlo zastavit a provést fyzickou kontrolu práce řidiče a tachografu,“ uvedla mluvčí celníků Martina Kaňková.
Minimum dopravních nehod
Zboží častěji cestuje vlakem, v kamionech chybí šoféři |
Přestože zavedením nové technologie se podle ministerstva dopravy zřejmě nepodaří donutit šoféry k přísnějšímu dodržování povinných přestávek, i tak patří řidiči velkých vozidel ke skupině, která zaviní minimum nehod. Na rozdíl od celkového trendu se navíc podíl závažných nehod způsobených kamiony snižuje.
Vloni při dopravních nehodách v Česku zemřelo 571 lidí. S meziročním nárůstem o 69 smrtelných úrazů šlo o nejtragičtější sezonu za tři poslední roky. To se ale netýkalo závažných nehod způsobených řidiči kamionů. „Počet obětí při nehodách zaviněných řidiči nákladních vozidel s přívěsem a nákladních vozidel s návěsem (kamiony) klesl z 31 na 16, tedy téměř o polovinu. Celkově tak činí tragické nehody, jejichž viníky jsou řidiči kamionů, pouhých 2,6 procenta. Řidiči kamionů jsou tedy skupinou, která šla razantně proti negativnímu trendu vyšší nehodovosti,“ doplnila Rezková.
