Na první pohled by takový balík peněz téměř stačil na zakrytí díry, která vznikla v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Má to ale dva zásadní háčky. Dohodnuté finance totiž nebudou k dispozici hned.
„Předpokladáme podpis úvěrové smlouvy na konci prvního čtvrtletí 2023 s čerpáním od pololetí 2023, a to podle reálné potřeby,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.
Druhým kamenem úrazu je skutečnost, že banka se kromě zažité praxe finančního nástroje pro rozvoj Evropy začala stále více profilovat jako klimatická banka. Kvůli tomu mnohem přísněji hodnotí environmentální udržitelnost projektů, na které půjčuje peníze.
Vláda chystá plán dopravní výstavby, v hlavní roli je železnice |
„Naší bezprostřední prioritou v Česku jsou zelené půjčky na opatření v oblasti klimatu a ekonomický růst. To bude zahrnovat podporu při zmírňování ekonomických dopadů pandemie covid-19 a ruské agrese na Ukrajině, zejména v energetice,“ prohlásila viceprezidentka EIB Lilyana Pavlovová.
Zatímco elektrifikace železnic nebo jejich vybavení modernějším zabezpečením pro EIB představuje přitažlivý projekt, dostavba páteřní sítě dálnic, o kterou jde v dopravě Česku především, tolik zelených bodů při hodnocení získat neumí.
„Elektrifikovaná železnice má jednoznačně zelenou. Dokonce se zdá, že z hlediska dotačních příležitostí to může být jedna z mála forem typů dopravy tady u nás použitelných, na které bude možné čerpat masivní finanční podporu,“ řekl nedávno při prezentaci financování vysokorychlostních tratí poslancům ministr dopravy Martin Kupka.
Výluková politika na dráze musí příští léto vypadat jinak, říká Kupka |
S obřími půjčkami nicméně počítá nejen Správa železnic, ale i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Silničáři navíc mají v plánovaném rozpočtu oproti správcům kolejí dvojnásobnou díru, kterou musí úvěry zalepit. Zatímco Správě železnic se v aktuálním návrhu rozpočtu, který v polovině listopadu schválila Poslanecká sněmovna, nedostává na zahájení a financování připravených staveb zhruba 9,5 miliardy korun, v 65miliardovém rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic činí položka takzvaného dluhového financování investičních akcí 21 miliard korun. Silničáři se proto připravují na to, že jim tato částka bude alespoň zpočátku v rozpočtu chybět.
„Určitě v první smlouvě nedostaneme slíbených 65 miliard. Dostaneme částku poníženou o to, co by se mělo doúvěrovat,“ řekl MF DNES generální ředitel ŘSD Radek Mátl. To ale neznamená, že se prvního ledna část výstavby zastaví. Minimálně do poloviny roku si ŘSD vystačí s omezeným financováním. Pak se už peníze budou muset najít, protože jinak by hrozilo odložení připravených staveb.
Bude se měnit zákon
Příští rok by se těžká technika měla pustit třeba do nových úseků na dálnici D6 mezi Hořesedly a Petrohradem na Lounsku nebo na D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Zatímco přípravě dálničního tahu do Karlových Varů se komplikace zatím spíše vyhýbaly, stavba posledního chybějícího úseku D1 do Ostravy stále čeká na potvrzení platnosti stavebních povolení napadených sdruženími Děti Země a Krajina Dluhonice.
Pro silniční projekty se proto na ministerstvu dopravy počítá s alternativním financováním, jímž mají být dluhopisy vydávané Státním fondem dopravní infrastruktury. Bude však nutné změnit zákon, jeho současná podoba totiž vydávání dluhopisů této státní příspěvkové organizaci neumožňuje.
„Resort dopravy připravil paragrafové znění a v současné době jednáme o způsobu zahájení legislativního procesu. Schválení novely zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury předpokládáme v první polovině roku 2023,“ uvedl František Jemelka z tiskového odboru ministerstva.Další formou spolufinancování výstavby silniční infrastruktury by podle něj mohly být projekty PPP, které platí stát s přispěním soukromého kapitálu. V jejich případě je ale příprava náročnější a nedá se stihnout za pár měsíců.
