"Když vlastník bytu - tedy v tomto případě obec - zjistí, že v něm udělal nájemce úpravy bez jeho souhlasu, následuje přestupkové řízení a pokuta za černou stavbu v rozmezí deset až dvacet pět tisíc korun," vysvětluje vedoucí stavebního odboru Obecního úřadu v Praze 11 Jaroslav Heliš.
Pokud je úprava provedena navíc neodborně, může vlastník bytu dokonce trvat na jeho uvedení do původního stavu. I když je všechno v pořádku, je návratnost investic do bytu značně nejistá.
"My nájemní smlouvy neměníme, i když nájemník byt zhodnocuje. To znamená, že od nás nemůže čekat, pokud se odstěhuje, ani žádnou finanční náhradu," říká Ivana Fantová z odboru hospodaření s byty Obecního úřadu Prahy 11.
Jedinou jeho šancí je proto dohoda s novým nájemníkem, že mu stavební úpravy alespoň částečně zaplatí. "Nutit ho však k tomu nemůže," vysvětluje Michal Havlíček z Maxim Reality.
I lidé, kteří žádné stavební úpravy bytu nedělají, většinou něco z původního vybavení bytu mění. Zruší vestavěné skříně, nahradí běžné dveře shrnovacími či změní osvětlení v koupelně. Co pak?
V podstatě mají čtyři možnosti - buď namontovat vybavení původní, pokud si je nechali, či seženou podobné někde v bazaru, nebo rezignovat a opustit byt i s "lepším" vybavením. Poslední možností je opět dohoda s budoucím nájemcem, že si vybavení nechá a zaplatí za ně.
