Hlasování poslanců však v minulém týdnu mnoho jistoty do daňových pravidel nepřineslo. Firmy se stále obávají, že změny zkomplikuje Senát či prezident, a vše nakonec může skončit jinak. "Jasno bude, bohužel, až v okamžiku, kdy daňový balíček vyjde ve sbírce zákonů," řekl iDNES.cz manažer daňového oddělení společnosti Deloitte Petr Neuschl.
Velké firmy už začaly upravovat své systémy, což jim přináší nezanedbatelné náklady. "Náklady na úpravu účetních a dalších systémů, které musí společnost Tesco vynaložit v souvislosti se změnou sazeb DPH, představují zhruba 2,5 milionu korun," vypočítává mluvčí řetězce Jan W. Dvořák.
To potvrzuje i Zdeněk Juračka ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. "Je to změna nastavení pokladních systémů a zásah do účetnictví, což vyvolá zvýšené náklady vždy."
Náklady na úpravu účetních a finančních databází závisí na typu systému, množství zalistovaných položek nebo propojení systému s ostatními moduly, například fakturačními.
"Obecně lze říci, že ve velké společnosti se sofistikovanými systémy se celkové náklady mohou vyšplhat až na jednotky milionů korun," vysvětluje Neuschl. Navíc upozorňuje, že pro mnoho firem může být už v tuto chvíli pozdě. "Společnosti, které mají správu svého systému zajištěnu ze zahraničí, často potřebují i tři měsíce na to, aby upravily všechny systémy a vše náležitě otestovaly," dodává.
Nejistota ohledně sazeb
Nepříjemná je i situace, kdy jedna výše zdanění platí teď (14 a 20 procent), jedna je od nového roku zanesena v platném zákoně (společná 17,5 procenta) a další je pro to samé období schválena Sněmovnou, ale zatím ne Senátem a prezidentem (15 a 21 procent).
PŘEHLED: Čtyři varianty DPH |
Některé firmy tak musí kalkulovat dopředu se všemi možnostmi. "Existence možných variant si samozřejmě vyžádala vyšší nároky na kapacity zaměstnanců a náklady na konzultanty, protože počítáte a připravujete se na dva scénáře. Nicméně je to ekonomická realita a tyto náklady jsou nezbytné, pokud jste zodpovědný hospodář," říká tiskový mluvčí pivovaru Staropramen Petr Barvík.
Jak Senát, tak i prezident Klaus dlouhodobě deklarují, že jsou proti zvyšování sazeb DPH. "Lze očekávat, že další schvalování v rámci legislativního procesu se neobejde bez dramatických situací," podotýká Neuschl.
Samotný fakt, že se DPH zvyšuje, se samozřejmě obchodníkům příliš nezamlouvá. "Obě varianty jsou špatné a z těch špatných je ta '15 a 21' méně špatná," hodnotí Juračka.
Podle Neuschla má však každá z variant svá pro a proti. "Jednotná sazba DPH by jistě znamenala dílčí zjednodušení a eliminovala by nejistotu plátců DPH ohledně toho, jakou sazbu použít, a zamezila daňovým podvodům, které využívají existenci dvou různých sazeb."
Nárůst snížené sazby DPH o 3,5 procentního bodu by se však podle něj dříve či později promítl do růstu cen citlivých položek, jako jsou základní potraviny, léky, teplo, hromadná doprava či nové byty.
"Každé zvýšení spodní sazby DPH, tedy zvýšení DPH u potravin, je špatným krokem, který silně sníží poptávku a ještě více přinutí spotřebitele nakupovat potraviny v zahraničí," říká mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Podle ní se to projevuje už nyní, kdy obrat maloobchodu klesá. "Navíc je potřeba si uvědomit, že za posledních pět let se spodní sazba DPH zvýšila celkem o deset procent," doplňuje Večeřová.
Na spotřebě piva se vyšší daně promítnou vždy
O tom, jak se schválené zvýšení daně o jedno procento promítne do konečných cen potravin, je však podle mluvčího Teska předčasné diskutovat. "V tuto chvíli probíhají jednání s našimi dodavateli o podmínkách pro příští rok," říká Dvořák.
Pro pivovary by na první pohled byla jednotná sazba 17,5 procenta výhodnější, jelikož pivo se nyní daní základní (vyšší) sazbou 20 procent. Obě varianty však podle Barvíka berou peníze z kapes spotřebitelů, což prodejům neprospívá. "Zkušenosti z let minulých říkají, že lidé v situacích, kdy se jim sníží disponibilní příjem, snižují spotřebu piva. Proto bude dopad na naše odvětví negativní," uzavírá mluvčí Staropramenu.
