Výsledky šetření zachycují životní podmínky respondentů na jaře 2015, avšak jejich příjmovou situaci odrážejí za rok přecházející, tedy 2014. V tomto roce dosáhl průměrný měsíční čistý příjem na jednoho člena domácnosti 13 135 korun. Příjmy meziročně vzrostly o 2,4 procenta, přičemž růst se přirozeně týkal především pracujících lidí.
Míra ohrožení chudobou se nezměnila, dlouhodobě se pohybuje mezi devíti a deseti procenty ohrožených obyvatel, loni činila 9,7 procenta. Jednotlivec ohrožený chudobou má měsíční příjem 10 220 korun. U rodiny se dvěma dětmi je maximální měsíční příjem 21 461 korun.
„Mezi osobami ohroženými příjmovou chudobou se nejčastěji vyskytovali vedle nezaměstnaných i děti do šestnácti let s nepracujícími rodiči a starobní důchodci,“ uvedla ve čtvrtek předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Každý pátý ohrožený chudobou byl pracující (tedy zaměstnaný, nebo samostatně výdělečně činný), každý desátý studoval a každý dvacátý pečoval o děti či domácnost.
Pět procent lidí si nemůže dovolit návštěvu kina
Vývoj materiální deprivace v ČRPodíl materiálně deprivovaných Čechů, tedy těch, kterých se týkají alespoň čtyři z devíti položek vyjmenovaných v článku, dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2005 se materiální deprivace týkala téměř 12 procent Čechů, loni pouze necelých šesti procent.
|
Vedle podílu lidí ohrožených příjmovou chudobou statistici sledovali také podíl materiálně deprivovaných Čechů. Za osoby materiálně deprivované považují všechny, které si nemohou dovolit minimálně čtyři z devíti sledovaných položek.
„Je to vlastnictví barevné televize, telefonu, pračky, auta. Jestli si rodina může dovolit zaplatit alespoň týdenní dovolenou všem členům domácnosti mimo domov, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 700 korun, dostatečně vytápět byt, jíst jídlo s masem každý druhý den. Posledním faktorem je, zda měla domácnost problémy s placením nájemného a splácením půjček,“ vysvětluje Šárka Šustová z oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Materiálně deprivovaných bylo v loňském roce 5,6 procenta Čechů, což je nejméně za posledních jedenáct let.
V rámci speciální sady otázek věnované sociálnímu a kulturnímu životu odpověděla více než polovina dotázaných, že v posledním roce navštívila kulturní nebo historickou památku, muzeum nebo galerii. Téměř polovina lidí zavítala do kina nebo na divadelní představení či koncert. „Zhruba pět procent osob uvedlo, že si tento způsob trávení volného času nemůže dovolit,“ uvedla Šustová.
