Březnový mráz kazil zahradní byznys, pěstitelům narušil hlavní sezonu

  • 16
Letošní chladný březen způsobil komplikace i pěstitelům záhonových a balkonových květin. Zákazníci raději zůstali v mrazu doma, než aby se vypravili vybírat nové kousky na zahrádku. Zahradní byznys se sice potýká s lacinější konkurencí ze zahraničí i nedostatkem pracovníků, přesto produkce meziročně stoupla.

Hlavní zahrádkářská sezona začíná v půlce února a trvá přibližně tři měsíce. „Když je venku minus 10 ­stupňů, tak o kytky není zájem a sezona se posouvá až na dobu, kdy se oteplí,“ říká Zuzana Hladká, ředitelka mělnického odbytového družstva CZ-Flora. S ­tržbami ve výši 230 milionů patří k největším v Česku.

Velkopěstitelům nepomůže, ani když v mrazivých dnech vysvitne slunce. Paprsky pronikající střechou skleníku přemění uzavřený prostor na tropický deštný prales a ­zrychlují tempo růstu květin. Zákazníci však nepřijdou. „Rostliny se nedají skladovat, musí se prodat a ­za 14 dní už je pozdě. Když se počasí zkazí, tak jsou květiny na odpis. A to je problém,“ dodává jednatel společnosti Jaroslav Dračka.

Růst květin se dá nicméně zpomalit nočním snížením teploty ve sklenících, a to až o 10 stupňů Celsia.

Zvláště špatný byl podle Dračky i ­Hladké rok 2013. „Takové to rozpačité jaro je teď skoro každý rok. Ale před pěti lety vyhazovali pěstitelé kvůli špatnému počasí hodně květin, především petrklíče,“ potvrzuje zkušenost mělnických pěstitelů majitel jihočeského zahradnictví Václav Vondrovský.

Jarní sezona je základ

Pro zahradnickou divizi společnosti Agro Brno-Tuřany začíná sezona o něco později – přibližně druhý týden v březnu, což může být z důvodů blížícího se jara výhoda. „Počasí vždy hýbe obchodem, ale tento rok pro nás díky novému vybavení nebyl tak dramatický. Zima byla navíc mírná, takže jsme nemuseli tolik vytápět skleníky,“ říká obchodní ředitelka firmy Edita Teturová.

Pokud nedopadne dobře jarní sezona, může firmě pomoci ta podzimní, kdy se prodávají okrasné dřeviny a chryzantémy. V ­případě Agro Brno-Tuřany tvoří jarní a podzimní měsíce přibližně 60 procent ze zhruba dvousetmilionových tržeb.

„V březnu, dubnu a květnu se nám tržby desetkrát zvyšují. Tyto měsíce nás živí. Pak nám lehce narůstají tržby ještě v období Dušiček v souvislosti s prodejem chryzantém a v prosinci, kdy obchody zásobujeme vánočními hvězdami. To už je ale jen takové ředění nákladů na vytápění a výplaty pro zaměstnance,“ dodává Hladká.

V tušimických sklenících společnosti CZ-Flora se o rostliny a údržbu stará přibližně 80 stálých zaměstnanců. Na sezonní práci však společnost přijímá až 40 dalších brigádníků. Podobně jako v jiných odvětvích se i CZ-Flora potýká s nedostatkem uchazečů o práci. „Všude tady v okolí jsou průmyslové zóny, které navíc nabízejí práci v lepších podmínkách. V zahradnictví je to náročné,“ popisuje Hladká. 

Zaměstnanci pracují ve vysoké vzdušné vlhkosti, která může způsobovat únavu. Ráno je ve sklenících zima, odpoledne zase vedro. I­ tak musí zahradníci odpracovat svých osm hodin, v sezoně i ­více. „V nedávných odborových statistikách navíc vyšlo, že v zahradnictví je průměrný plat 15 tisíc korun. To není číslo, které by lákalo další zájemce o práci,“ podotýká Hladká.

Čtyři miliony muškátů

Na trhu pěstitelé bojují nejvíce se zahraničními ­rostlinami. Balkonové a záhonové květiny sem nejčastěji putují z Německa a Nizozemska.

„Tyto rostliny jsou pěstované ve sklenících, kde mají vegetační dobu třeba o polovinu kratší než naše květiny. Vyrůstají ve větším teple, zhruba v 15 stupních, a nestíhají se zakořenit. Šance, že se vám pak maceška uchytí v našich studenějších podmínkách, je tak 30procentní,“ tvrdí Teturová.

V českých sklenících vyrůstají květiny přibližně v sedmi stupních Celsia. Tím se prodlužuje i doba růstu. Za českou květinu s tužším kořínkem si tak zákazníci kvůli vyšším režijním nákladům připlatí.

Odbytové družstvo CZ-Flora, které má v Česku pět členských základen, ročně vypěstuje přes 7,5 milionu květin. Největší část tvoří muškáty, kterých ročně společnost prodá čtyři miliony. Tři čtvrtě milionu kusů z prodejů tvoří letničky, potom jde o ­dvouletky jako sedmikrásky, pomněnky či petrklíče. Část zboží míří na Slovensko.

Tuzemská produkce balkonových a hrnkových květin podle Svazu květinářů a floristů České republiky meziročně vzrostla. Loni dosáhla zhruba dvou miliard kusů. O to, že by zájem o květiny v­ následujících letech klesl, se Hladká nestrachuje. „Květina, byť se nedá jíst a nemá materiální přínos, má budoucnost. I v období ekonomických krizí bude po rostlinách poptávka,“ říká Hladká.